Ostrava na cestě k velkoměstu. Proměna města pod patronací prvorepublikového starosty Jana Prokeše

29. září 2023

Prvorepublikový politik, redaktor, milovník i sběratel umění, podporovatel výstavby moderní architekty a také nejznámější ostravský starosta Jan Prokeš doposud zůstával mimo zájem historiků i veřejnosti. Mozaika mu věnuje nový seriál, a stejně tak Ostravě na její cestě k velkoměstu.

Politik, redaktor, poslanec moravského zemského sněmu, vládní komisař a poté jako sociální demokrat také prvorepublikový starosta Moravské Ostravy. Tím byl až do roku 1935. Řeč je o Janu Prokešovi milovníkovi a sběrateli umění, bibliofilovi a podporovateli výstavby moderní architektury pro veřejné účely. Doposud zůstával mimo zájem historiků i veřejnosti. Letos ale ostravský spolek Fiducia vydal monografii o Janu Prokešovi (Jan Prokeš. Ostrava na cestě k velkoměstu), ve které odborníci a odbornice podrobně mapují zvláště architektonický a urbanistický rozvoj města během jeho mandátu. Martin Juřica v úvodu knihy píše: Jan Prokeš byl hlavním iniciátorem vytvoření tzv. Velké Ostravy, jež vznikla sloučením sedmi moravských obcí a měst, což byl jen počátek jeho systematické snahy o rozvoj města zahrnující modernizaci komunální infrastruktury (byť za cenu masivního zadlužení), rozšíření sítě škol a zkvalitnění sociální péče.

Publikace Jan Prokeš. Ostrava na cestě k velkoměstu

První prvorepublikový starosta Ostravy Jan Prokeš dokázal po roce 1918 – nejprve jako vládní komisař a posléze i jako starosta města – povznést Ostravu na úroveň nejprogresivnějších míst republiky. Zasloužil se o vybudování moravskoslezské galerie – Domu umění – a zřízení městského muzea a knihovny. Z veřejných budov, za jejichž výstavbu bojoval s tehdejší politickou opozicí, je nutno jmenovat dnešní symbol Ostravy – Novou radnici.

Nejen architektura určená kultuře, ale i projekty sociálního bydlení patřily k těm, které během své funkce inicioval. Takovým se stal tzv. „Prokešovec“ z let 1919–1921. A stejně tak reprezentativní paláce neboli budovy veřejné služby měly ukázat, že se prvorepubliková Ostrava může řadit mezi velkoměsta. V seriálu se proto zabýváme i paláci, jejichž stavbu Jan Prokeš podpořil – Hornický dům související s odborovou činností a podporou hornictví a palác Moravskoostravské spořitelny.

Cesta k civilnosti a nové architektuře vedla v Ostravě v době první republiky nejen cestou uniformovaného výrazu, jako tomu bylo v případě Domu umění, ale i cestou kuboexpresionismu, který reprezentovalo krematorium dokončené v roce 1925 a navržené architekty Vlastislavem Hofmanem a Františkem Menclem. Stavba v centru moravskoostravského městského hřbitova představovala pokus vytvořit nové duchovní centrum moderní republikánské společnosti.

Prvorepublikový starosta Ostravy Jan Prokeš miloval výtvarné umění, divadlo, rád četl a podporoval rozmach bibliofilství. A právě bibliofilství (4. sjezd moravských bibliofilů v roce 1931) je věnován jeden z dílů seriálu. Pořadem provází historička památkářka Romana Rosová, kurátorka Galerie výtvarného umění v Ostravě Gabriela Pelikánová a historik architektury a památkář Martin Strakoš.

Spustit audio

Související