Politoložka Dvořáková: Nová díra v rozpočtu je problém. Kde je ale koncepce dalšího vývoje státu?

17. duben 2023

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny něco málo přes 40 miliard korun. Je to o 60 miliard méně, než ministerstvo financí předpokládalo. Jak velká chyba to je? A kde všude může stát škrtat? Politoložka Vladimíra Dvořáková se v audiozáznamu ještě vyjádří ke skandálu člena vládní delegace v Jižní Koreji a vysvětlí, jak by měla probíhat kontrola cen potravin.

„Chybějících 60 miliard je podle mě dost velká chyba. Odborníci mohli odhadnout, že slibovaných 100 miliard, bude nereálných, jak se teď v současnosti ukazuje. Samozřejmě to ale může mít ten dopad, že se méně vydá na kompenzace,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková.

Podle ní je však také důležitá otázka, z čeho se nadměrné zisky vypočítávaly. „Započítán totiž byl i rok, kdy už byly zisky obrovské, a z toho se dělal průměr. V momentě tedy, kdy klesá cena energií, klesají samozřejmě i nadměrné zisky. Problém pro rozpočet to ale rozhodně je, protože 60 miliard není něco, co by se dalo jen tak lehce získat.“

Koncepční řešení problému?

Na snížení výdajů na kompenzace vysokých cen energií upozornil již ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. Přesto by ale byla Dvořáková v hodnocení, že to nebylo tak zlé, jak se očekávalo, opatrná. Víme, že prognóza byla velmi obtížná. Teď vidíme, že ceny energií klesají, co se ale stane dál, nikdo neví. Končí sice topná sezona, prodlužují se dny, ale může přijít horké léto, kdy se může zvýšit spotřeba energie kvůli klimatizacím. Problémy mohou nastat i na podzim při přípravě na zimu. Uvidíme, jak budou ceny fungovat.“

Čtěte také

Největší problém přitom podle politoložky není bezprostřední únik 60 miliard ze státního rozpočtu a potřeba zalepit vzniklou díru. „To, co vidím jako největší problém, je chybějící základní koncepce dalšího vývoje země. Říkat si, že za rok bude líp, protože bude růst průmysl, není dobře. I v souvislosti s důchodovou reformou...“

„Měl by tu být střednědobý výhled, dlouhodobý výhled. Samozřejmě s jistou mírou nejistoty, protože nikdo neví, co se může stát. Ale mělo by to být propojené. Způsoby typu vybereme víc a pak zaplatíme jako stát méně, mi nepřipadá jako koncepčně pojaté řešení problému.“

Kde škrtat?

Jednání o takzvaném konsolidačním balíčku, jehož součástí by měly být škrty hlavně na výdajové stránce, mají pokračovat i tento týden. Právě ale otázka výdajová je podle Dvořákové nejvíce problematická. „Škrty jsou vždycky problematické, protože mají dopad na celou společnost, na život ve veřejném prostoru, na vzdělání, kulturu. Bohužel se to ale neprojeví hned. Negativní dopady budou řešit vlády za deset patnáct let. Říct tedy, kde škrtat, je opravdu velký problém.“

Podle Dvořákové je zcela zásadní si uvědomit, co je vlastně efektivní. „Rozhodovat se plošně a začít u státu je špatně. Stát je velmi důležitá instituce, která vytváří základní podmínky. Otázka tedy zní, jaká je efektivita dotačních programů? Jaké to má celospolečenské dopady? Nejde jenom o účetní doklady a zisk. Je nutné si uvědomit, že špatným rozhodnutím se dá podvázat i ekonomický vývoj státu...“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.