Poruba, Fifejdy nebo Jindřiška. Ostrava spojila svůj život se sídlišti
Nový Zábřeh
Sídliště Nový Zábřeh vybudované na přelomu 50. a 60. let minulého století leží v obvodu Ostrava-Jih. Zdejší místní část představovala typickou industrializovanou obec blízkého okolí průmyslové ostravské aglomerace, začleněnou od roku 1924 do nově vzniklého velkoměsta Moravské Ostravy.
V současnosti je Zábřeh vnímán spíše jako část města s výraznou sídlištní zástavbou a s torzem původní historické zástavby v okolí kostela Navštívení P. Marie a zámku původem z 16. století. Realizace projektu začala v roce 1959. Na jaře roku 1960 zahájily Pozemní stavby Ostravy výstavbu panelových domů řady G 57 v polootevřených blocích.
„Písmeno G odkazuje ke Gottwaldovu a číslovka zase k roku 1957, tedy k době, kdy dochází k zásadnímu zlomu. Společnost se snaží distancovat od Stalinismu, od staveb v duchu socialistického realismu a snaží se identifikovat komunismus s novou estetikou, tedy s modernistickou architekturou, která už byla vlastní západním zemím. Dochází k uplatnění panelové výstavby. Vysvětluje historik architektury Martin Strakoš z Národního památkového ústavu v Ostravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.