Přežije Breda? V devadesátkách jezdili Opavané ve výtahu s liftboyem, dnes slavný obchoďák chátrá

6. březen 2018

Před dvěma týdny se Opavané probudili do nového dne a po cestě do práce v autobuse 201 se kousek před Horním náměstím podivili ceduli s nápisem „Na prodej“ visící na stěně obchodního domu Breda. Impozantní dům, který byl v dobách své slávy největším obchoďákem v Československu a ještě v devadesátkách křičel luxusem, byl v roce 2012 uzavřen a od té doby chátrá. Teď ho ale možná čeká happy end.

Ještě na začátku 90. let byla Breda skutečné obchodní centrum města. Chodily se sem nakupovat šaty do tanečních, ale i koberce nebo zvířata. Schodiště bylo obehnáno pro děti lákavým širokým patníkem, na kterém se dalo klouzat, ve vstupní hale se leskly vitráže a luxferový strop.

„Vzpomínám si, když jsem tam jako malej s tátou kupoval sklo Bořka Šípka. Navíc jsem tam měl svůj oblíbený obchod s hračkami a videohrami. Posledních 10 let, kdy tahle krásná budova chátrala, mě bolelo,“ vzpomíná redaktor Radia Wave, opavský rodák Vojta Tkáč. Já sama dodnes nezapomenu na liftboye ve výtahu. Ve svých pěti letech jsem si myslela, že takhle nějak to asi vypadá v Americe. Nejlepší vánoční strom býval samozřejmě taky v Bredě.

Leopold Bauer Bredu ve dvacátých letech minulého století postavil inspirován americkou architekturou. Železobetonová konstrukce stavby je zakryta impozantní zdobnou fasádou, která respektuje okolí, zejména blízký gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Budova postavená pro firmu Breda und Weinstein nicméně odkazovala na gotiku pouze ve dne. Po setmění se dům rozzářil osmi stovkami žárovek v linii kopírující lomené oblouky ve fasádě domu. Monumentálnost spojená s účelností je Bauerovým rukopisem, kterým se podepsal také na dalších opavských budovách, například budově současné Městské knihovny nebo kostelu svaté Hedviky.

Praha nultých let se rozplizla na předměstích a v obchoďácích. Podle architektů se povedl Anděl

Budova Danube stojící na karlínském nábřeží

Když v roce 2002 přepadly Prahu povodně, těžce to odnesl Karlín. Tovární čtvrti hlavního města mnozí předpovídali těžké období, ale podle architekta Petra Hlaváčka se z ní v nultých letech stala jedna z nejživějších oblastí města. Povodně zasáhly i metro, které pak zažilo ještě jednu katastrofu, říká popularizátor architektury vystupující pod pseudonymem Arch Vader. Prodloužení metra C a kotasovské předražené zastávky se nepovedly. Éru velkých obchoďáků, sídelních kaší a zpackaných dopravních projektů symbolizuje ale i povedený Nový Smíchov, shodují se respondenti v architektonické anketě z nultých let. 

Breda se v roce 1945 přejmenovala na Průkopníka a později na Prior. Původní jméno se jí vrátilo v 90. letech. Uzavřená je dnes kvůli krachu majitele Kamila Kolka a jeho Breda Holdingu, který je v konkurzu. Poptávka po obchodním centru ale v Opavě rostla a ve stejném roce, kdy byla stará Bauerova Breda uzavřena, město otevřelo nový Obchodní dům Breda, který se neliší od jiných skleněných obchoďáků v Česku. Na jinakosti mu přidávají jen původní komíny bývalého pivovaru, na jehož místě stojí.

I když se obyvatelé Opavy naučili chodit nakupovat tam, na starou Bredu stále vzpomínají. Konkurzní správce nabízí dům primárně městu, to by ale do nákupu a oprav muselo investovat stovku milionů korun. Lokální opavské deníky píší o možných scénářích osudu starého obchodního centra, soukromníci by podle nich měli zájem udělat z Bredy tržnici nebo sociální bydlení.

Obchoďáky k demolici

Podobných obchodních domů se zamčenými dveřmi je v Česku mnoho. Pro blízký příklad se nemusíme příliš vzdálit ani od Opavy, ani od podnikatele Kolka. Ostravský dům Ostravica-Textilia zchátral úplně stejně jako Breda. Ačkoliv se majitel snažil budovu v prvních letech 21. století rekonstruovat, dům se otevřel jen na krátko. Kamil Kolek pak budovu prodal jiné firmě a od té pak putovala k dalším majitelům. Podle Kolka za současný tristní stav on sám nemůže. Osudy bývalých obchodních domů u nás často končí demolicí, i ty architektonicky cenné – například brutalistní obchodní středisko Ještěd v Liberci, které bylo zbouráno v roce 2009.

02553289.jpeg

Uran s nejistou budoucností

Dalším obchodním domem s nejistou budoucností je i Obchodní dům Uran v České Lípě. V malé privatizaci jej v devadesátých letech získal podnikatel Tarek Bechara, jehož jméno můžeme znát v souvislosti s nákupy mnoha dalších českých obchodních center, ale také jako svědka z kriminálních kauz spojených s Radovanem Krejčířem. Bechara už obchodní dům dlouho nevlastní, nejen proto, že si odpykal pět let ve vazbě za úvěrové podvody, obyvatelé České Lípy ale v současné době vedou spory o to, co se s domem bude dít. Jednomu z vrcholných neofunkcionalistických děl architekta Emila Přikryla hrozí demolice.

Zda se podaří zachránit a znovu otevřít opavskou Bredu, je momentálně na městu a jeho finančních možnostech. V druhém podzemním podlaží se podle náměstka primátora hromadí voda, opravit a vyměnit by bylo třeba střechu, okna i fasádu.

Jak se Breda během 20. století měnila? A jak je to u nás s architektonicky cennými poválečnými stavbami? Poslechněte si i audio verzi.

autor: maf
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.