Proniknout do tanga? Inscenace María de Buenos Aires bylo asi to nejtěžší, co jsem kdy zkoušela, říká herečka Nina Horáková

Výborně tančí, od činohry se plynule přesouvá k muzikálu a zase zpět, swinguje a svůj hlas vedle toho coby dabérka propůjčuje postavám, jejichž originálu se chce ve své dabérské práci přiblížit co nejvíc. „Představuju si, jak bych sama byla naštvaná, kdyby mi nějaký cizí dabér pokazil roli,“ usmívá se Nina Horáková, která za roli Astrid ve filmu Zrodila se Astrid získala před třemi lety nominaci na Cenu Františka Filipovského.

Láká mě civilní herectví

I její ryze činoherní práci ovšem kritici ocenili, za roli Yermy ve stejnojmenné inscenaci Mariána Amslera pro Městská divadla pražská byla letos nominovaná na Cenu divadelní kritiky.

S Yermou za ní přišla dlouho vyhlížená dramatická role, jak ale Nina Horáková ve Vizitce řekla, těžké téma upadajícího vztahu a nemožnosti počít dítě se jí daří nechávat v divadle. „Nebývám nervák, mám na sebe nároky a do hraní dávám všechno. Do sebe ale téma vpustit nenechám. I když jedu naplno, pořád je to práce, kterou si domů neberu,“ konstatuje. Na angažmá v Městských divadlech pražských se jí líbí mnohost variant hraní: užije si jak komornější, tak prostornější scénu. Právě fungování v komorním módu by se ráda do budoucna věnovala víc. „Hodně mě láká současné civilní herectví, to je totiž něco, na čem neustále musíte pracovat.“

Se stejnou chutí si tahle žena v rytmu zrozená užívá na své domovské scéně i hlavní roli v tango operetě María de Buenos Aires s hudbou Ástora Piazzolly, kvůli které mnoho týdnů trénovala a „naciťovala“ princip tanga: niterného, na emocích a pohybu partnera založeného tance. Samotnou ji překvapilo, jak těžké je naučit se jen samotné držení těla. „Je to asi ta nejnáročnější věc, kterou jsem zkoušela, dodnes tu roli nemám úplně chycenou a pokaždé, když se na představení chystáme, máme důkladné třídenní oprašovačky. Nicméně setkání s Lenkou Vagnerovou a jejím pohybovým divadlem pro mě bylo naprosto zásadní,“ poukazuje na spolupráci s touto špičkovou tanečnicí a choreografkou.

Swing, muzikály i šanson

Ve Vizitce mluvila i o inscenaci Zítra swing bude zníti všude, kterou nastudovala v Městských divadlech pražských s Ondřejem Havelkou, jenž jí dal příležitost poprvé si zazpívat na pódiu s orchestrem, o spolupráci s muzikálovým Divadlem Kalich neboli srdcovkou a také o dráze textařky a šansonové zpěvačky.

„V muzikálech jsem vždycky zpívala něco převzatého. Chtěla jsem ale zpívat i sólově a česky, a tak jsem byla nucená složit si něco sama,“ vysvětluje genezi vzniku prvních autorských písní; o této linii tvorby ale mluví spíš jako o koníčku, byť, jak se mohli posluchači Vizitky přesvědčit, hlas má Nina Horáková krásný.