Spartakiády jako socialistická obdoba brazilského karnevalu v Riu? Ne tak zcestná představa
„Na rozdíl od řady jiných rituálů komunistického režimu si většina lidí cvičení na spartakiádě užívala. Ti lidé, kteří se s hromadným cvičením dostali až na Strahov, na to dodnes vzpomínají jako na velmi silný zážitek,“ popisuje historik Petr Roubal, autor knihy Československé spartakiády.
„Týdenní pobyt v Praze byl tehdy pro řadu lidí něco dost výjimečného. Praha bývala v období konání spartakiád mimořádně dobře zásobená všemožným zbožím, a navíc měla jakousi až karnevalovou, sváteční atmosféru,“ vysvětluje Petr Roubal, proč se spartakiády těšily třeba mnohem větší oblibě než třeba prvomájové průvody.
S představami spartakiády jako jakési socialistické obdoby brazilského karnevalu v Riu souvisí i mýtus, který se v souvislosti s tímto hromadným cvičením traduje dodnes. V knize Československé spartakiády ho ovšem Petr Roubal úspěšně vyvrací. V čem tento mýtus spočíval? „Tradovalo se, že po každé spartakiádě následoval demografický růst způsobený zvýšenou sexuální aktivitou účastníků spartakiády. Já jsem ovšem žádný takový trend ve statistických údajích nezaznamenal,“ říká Petr Roubal a dodává, že když se podíváte na režim cvičenců a vezmete v potaz skutečnost, že ženské a mužské složky (jak se tehdy cvičencům a cvičenkám říkalo) spaly v oddělených ubytovnách, tak by nějaká podobná dobrodružství byla poměrně složitá.
Kde se spartakiády jako kulturní a politický fenomén vzaly? A co bylo jádrem jejich sdělení? Tyhle i další otázky zodpoví nejen náš rozhovor s Petrem Roubalem, ale hlavně jeho kniha Československé spartakiády, která vyšla u nakladatelství Academia.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
