Umělec je přesycený možnostmi. Pěstovat jedno médium jako domácí zvíře není na pořadu dne, říká kurátor Petr Vaňous

8. říjen 2021

Vztah malby k novým vizuálním trendům a osobní i kolektivní paměti – to jsou témata, kterými se dlouhodobě zabývá kurátor, kritik a historik umění Petr Vaňous. Na půdorysu aktuální výstavy v pražském Rudolfinu v rozhovoru s Markétou Kaňkovou popsal, jak nad současným uměním přemýšlí.

Narodil se roku 1975, zažil vládu Gustáva Husáka, divoká devadesátá léta, skepsi z přelomu tisíciletí a prožívá samozřejmě i současnou turbulentní dobu. V Praze vystudoval střední uměleckou školu a chtěl se stát malířem. Ze zamýšlené dráhy ale nakonec ustoupil a po studiích dějin umění na univerzitě v Olomouci se stal kurátorem.

Instalace Mezipaměť 2021

Tématem Petra Vaňouse ovšem stále zůstává právě obraz a jeho multimediální proměny. A na základě prožitých etap také paměť a její interpretace, jak ostatně ukazuje na aktuální výstavě v pražském Rudolfinu. Pojmenoval ji Mezipaměť a konfrontuje na ní pětici českých a německých umělkyň a umělců, na jejichž tvorbě téma osobní i kolektivní paměti zkoumá z různých úhlů pohledu. Právě Daniel Hanzlík, Adéla Matasová, Pavel Mrkus, Frank Nitsche a Eberhard Havekost, který pracuje v podstatě se všemi dostupnými moduly vizuality, v jeho očích dobře reprezentují aktuální tendence.

Instalace Mezipaměť 2021

Praha a Drážďany mají podobnou mezipaměť

„Pro současné umění je typická permanentní transformace vědomí. Umělec je usazený v různosměrném pohybu, je přehlcený soudobými možnostmi, ale i těmi, které nabízí minulost,“ konstatuje Vaňous. „Nejdůležitější je proto najít si téma, a to téma si už pak najde výrazové prostředky. Proto se dnes většina umělců neomezuje na jedno médium, pěstovat jedno médium jako domácí zvíře není na pořadu dne. Existují ovšem umělci, kteří jsou schopni ho aktualizovat tak, že o současnosti referuje neotřelým způsobem,“ naráží nejen na tvorbu drážďanského rodáka Havekosta.

Pavel Mrkus: Observatory. Instalace Mezipaměť 2021

Z východní části Německa, z městečka Görlitz pochází i Frank Nitsche, druhý německý autor zastoupení na výstavě. Oba, podobně jako v Česku dobře známý Gerhard Richter, studovali v Drážďanech. Vaňous je pocitově považuje za místo podobné Praze, i proto výstavu postavil jako česko – německý projekt.

Instalace Mezipaměť 2021

„Česká a německá mezipaměť má v něčem podobnou startovací plochu, východní část Německa řeší podobné problémy jako my,“ vysvětluje. Oba muži navíc podle něj od poloviny devadesátých let obraz reformují a přehodnocují, jak by toto médium mělo na základě jejich zkušeností vypadat.

Adéla Matasová: Každý někdy přísaháme. Instalace Mezipaměť 2021

Petr Vaňous ve Vizitce mluvil i o dalších svých výstavních projektech a také o důvodech, proč se po studiích od oblíbeného středověku přesunul k současnému umění. Českou malířskou školu považuje za nesmírně silnou, zároveň však popsal, z jakého důvodu může být pro české malíře problematické oslovit světovou scénu. V současné době připravuje velkou výstavu k patnáctiletému výročí vzniku Galerie Trafačka. Otevírat se bude 17. listopadu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.