Veritas vincit! aneb Hudba ve znamení plamenů a kalicha

Sondu do širokého repertoárového spektra „druhého života Mistra Jana Husa a husitství“ v hudbě 19. století připravil muzikolog Viktor Velek. Odborník na hudební podobu českých historických tradic se tentokrát zaměřil pouze na 19. století. 

Svou „prohlídku“ bohatým repertoárem zahájil a zakončil ukázkami z jedné nestarších skladeb, které se váží k Janu Husovi – tj. oratoriem Johann Hus Carla Loeweho. To v posledních letech zaznívá veřejně poměrně často a ztrácí nálepku zapomenuté nevýznamné skladby. První polovinu 19. století autor doplňuje také Lisztovou klavírní virtuózní parafrází na tzv. Husitskou píseň, tj. na Krovovu píseň Těšme se blahou nadějí.

Pro vltavskou Akademii vznikla série prvonahrávek skladeb, které dosud v rozhlasovém archivu chyběly. První z nich je sbor Bitva na Vítkově (Carl Maria von Weber – Max Kníže, text František Šír). Cenzura ho zakázala, ale pozdě – už nazkoušená skladba žila svým životem. Poprvé zazní také Žižkův sen, tj. kvapík českovídeňského skladatele Čestmíra Viléma Gutmannsthala. Novinkami jsou také dvě textové parafráze spjaté s melodií Hej Slované! První z nich je reflexí událostí revolučního roku 1848, druhá pak už dokládá to, že husitství se stávalo od 60. let 19. století součástí programu progresivní části české politické reprezentace.

V pořadu dále nechybí ani ochutnávky z operní tvorby (Karel Šebor: Husitská nevěsta), z tvorby orchestrální (Antonín Dvořák: Husitská), zastoupena je též píseň společenská (Karel Tůma: Na břehu Rýna) či píseň post-kramářská (Tam za těmi Krkonoši). Sborovou tvorbu reprezentují Tři jezdci Bedřicha Smetany. Autor pořadu v obsáhlém komentáři přibližuje důležité milníky ve vývoji hudební tradice husovsko-husitské z různých perspektiv.