Zeleň stíní a odpařuje vodu. Česká města postupně prorůstá modro-zelená infrastruktura
Sálající asfalt, nad kterým se tetelí rozžhavený vzduch, vyprahlé a vyšlapané trávníky, kotouč oranžového slunce v oparu prachu… Léto už se blíží a v mnoha městech naší republiky bude vypadat nějak takhle. Klimatická změna eskaluje efekt tepelného ostrova města, který zhoršuje kvalitu života obyvatel a ohrožuje zdraví. Řešením je modro-zelená infrastruktura.
Jaké možnosti chytrého využití vody pro oživení měst máme? Na úrovni budov jde o zelené střechy a zelené fasády, zádrž vody v retenčních nádržích, se kterou se dá zavlažovat. Ve městech jde o dešťové zahrady, zasakovací průlehy, zatravněná parkoviště nebo biokoridory. Do starobylé nebo památkově chráněné struktury mnoha českých měst ale nemůžeme dělat zmíněná opatření bezhlavě.
„Aby se dala modro-zelená infrastruktura aplikovat, musí spolu komunikovat spousta oborů od inženýrů, stavařů, techniků, architektů, zahradníků po specialisty na půdu a dynamiku vody,“ vysvětluje Tereza Hnátková z České zemědělské univerzity a dodává: „Nejsnazší je udělat zatravněnou plochu, která má možnost retence. Nesmím ale zasakováním ovlivnit okolní budovy.“
Na ČZU mají už přes půl roku možnost sledovat budovu Pavilonu environmentálních studií, která dostala řadu přírodě blízkých opatření a funguje trochu jako laboratoř udržitelné architektury. Pavilon jímá dešťovou vodu, kterou přečišťuje přes kořenovou čistírnu, aby se nekazila v akumulační nádrži. Aktivační čistírnou s bionosiči se zase čistí šedá voda pomocí bakterií a provzdušňování. Na zelené fasádě bylo vysázeno přes dvanáct tisíc rostlin.
„Truhlíky na zelené fasádě umožňují kapkovou závlahu anebo hydroponickou. Máme různé závlahové režimy podle orientace stěny. Každá rostlina má vlastní truhlík, různý typ substrátu i hnojení. Máme tam dvanáct druhů rostlin. Ta stěna je opravdu živá zahrada. Nalétávají plevele, na podzim kvetl vlčí mák. Musíme plít semínka stromů, jako topoly nebo osiky,“ upozorňuje na nutnost údržby takové vertikální zahrady výzkumnice. Kromě toho má pavilon i zelenou střechu se speciálním substrátem obohaceným o biochar.
Tereza Hnátková si myslí, že změna klimatu od společnosti žádá kompromisy a ústup od některých standardů. Péče o modro-zelenou infrastrukturu v lidských sídlech ale znamená snižování tepelných ostrovů i prašnosti. „Nakonec budeme rádi za cokoliv, co evapotranspirací zlepšuje mikroklima,“ uzavírá Hnátková.
Proč lidé budovali obchodní třídy v korytech řek a řeky vedli pod povrch? Dá se použít voda ze střech nebo parkovišť rovnou k závlaze rostlin? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Dřív se stromy v ulicích pěstovaly kvůli kráse. Teď mají za úkol zachránit nás před vedrem
S arboristou Davidem Horou a dendrologem Josefem Součkem o tom, jak stromům uhlečit život v ulicích.
-
Jak vypadá domov napájený fotony? Fotovoltaiku musíme dávat všude, kde to jde, říká fyzik Ledinský
Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky vidí v blízké budoucnosti fotovoltaické články na veškerých vhodných plochách.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
