Brno-střed u ministerstva kultury rozporuje rozsah plánovaných památkových zón ve městě

Vedení čtvrti Brno-střed tento týden poslalo na ministerstvo kultury své výtky k podobě plánovaných památkových zón ve městě. O jejich podobě památkáři, úředníci i politici diskutují několik let. Koncem loňska ministerstvo vykročilo k vyhlášení plošné regulace na území čtyř městských částí. Radnice Brno-střed dlouhodobě kritizuje rozsah záměru a požaduje zóny zredukovat.

Brno-střed řeší především zmíněný rozsah zón. Radnice chce, aby chráněné byly jen vybrané nejcennější lokality a ne rozsáhlé území za hranicí centra, respektive městské památkové rezervace. Vedení Brna-středu namítá, že plošná regulace příliš zasáhne do práv obyvatel, bude to pro ně znamenaat víc administrativy třeba při povolování rekonstrukcí domů.

Čtěte také

Starosta čtvrti Vojtěch Mencl z ODS několikrát řekl, že s vyhlášením zón jako takových souhlasí, jenom zpochybňuje jejich rozsah. Ministerstvu taky vytýká, že finální návrh resort kultury zveřejnil 20. prosince a na úřední desce ho ponechal jen 15 dní. „Tady bychom očekávali, u takové důležité věci, že bude veřejné projednání s občany a více času okomentovat ten návrh,“ říká mluvčí Brna-střed Kateřina Dobešová.

Jak na tuto kritiku reaguje ministerstvo kultury?

Náměstek ministra Vlastislav Ouroda opakovaně říká, že zóny obyvatele ani majitele domů nezatíží. Že se památkáři ve stavebním řízení budou vyjadřovat pouze k venkovním úpravám domů ve směru do ulice tak, aby necitlivou rekonstrukcí či demolicí nebyl porušen cenný urbanismus města. A že památkáři určitě nebudou u domů rozhodovat o tom, jak si lidé opraví interiéry. Takto to dlouhodobě prohlašuje i ředitel Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha.

Co se týče kritiky termínu vyvěšení daného návrhu, na to ministerstvo kultury uvedlo, že o zónách v Brmě se veřejně mluví poslední nejméně 4 roky. Že celý proces už měl – nebýt obstrukcí Brna-středu – dávno začít, že patnáctidenní lhůta na vyvěšení záměru je standardní a zákonná, a že čím déle se bude čekat, tím víc hrozí, že Brno bude o historickou architekturu přicházet, čehož byli obyvatelé v posledních letech svědky.

Zóny mají zabránit i zničení zhruba čtrnácti set dříve chráněných domů, které byly chybou úředníků na konci 80. let špatně zapsané na památkový seznam a po letech soudních sporů nakonec o památkovou ochranu přišly. Zóny mají většinu těchto domů obsáhnout a uchránit je.

Lidé můžou posílat připomínky k ministerskému návrhu do 4. února. Návrh vymezuje rozsáhlé území na ploše čtyř městských částí, a podle cennosti daných lokalit navrhuje čtyři různě přísné stupně památkové ochrany. Dvě nové zóny se tak mají rozprostírat kolem Slovanského náměstí v Králově Poli, v Brně-středu pak zasahují do Pisárek, Stránic, Veveří, ke Kraví hoře, kde pokračují na území Žabovřesk. Na druhou stranu se pak dotknou části Zábrdovic a Husovic a Černých Polí.

Ostatní brněnské radnice, tedy Královo Pole, Brno-sever a Žabovřesky, už se k podobě zón vyjdařovaly dříve a s návrhem nyní souhlasí a připomínkovat ho nebudou. Magistrát oficiální stanovisko nevydal, koalice se na něm ani po opakovaném projednání tento týden neshodla. Naopak Jihomoravský kraj vydání zón v navržené podobě podpořil.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související