Epidemiolog Jiří Beran: Vakcína proti původnímu viru nás vůči novým antigenním variantám neochrání

12. leden 2022

Profesor Jiří Beran hovoří v naší radioporadně na téma: protilátky a očkování, rozdíly ve vakcínách, varianta omikron, třetí dávka očkování a promoření populace.

Nejaktuálnějším tématem je v tuto chvíli asi třetí dávka očkování proti covidu-19.
Je potřeba si uvědomit, že třetí dávka je přece jenom dávkou, která zvyšuje imunitní odpověď, zvyšuje ji především vůči původnímu viru, ale samozřejmě částečně i proti variantě omikron. Chtěl bych každého upozornit na to, že i když se nechá očkovat třetí dávkou vakcíny, musí počítat s tím, že se u něj onemocnění může objevit. A neměl by tedy žádný zdravotní stav, který připomíná akutní respirační virovou infekci, podceňovat.

Připravme se, že varianta omikron je v zásadě jiná a že ochrana proti ní bude menší. Je potřeba vyvinout novou vakcínu.
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog a vakcinolog

Stále převládá názor, že očkování chrání společnost před hospitalizací a těmi těžkými průběhy nemoci. Jaký je dopad očkování v běžné populaci?
Díval jsem se na data za loňský rok a v prevenci hospitalizací a v prevenci úmrtí je to asi tak, že v prevenci úmrtí u osob, které jsou očkované, tak umírá zhruba 0,9 % osob, čili necelý 1 člověk ze sta. U neočkovaných je to potom 1,4 osoby.

Čtěte také

Podobné je to u jednotek intenzivní péče, kde je to přibližně 0,8 a 1,3 lidí. To jsou čísla na populační úrovni, někomu se může zdát, že je to málo, ale musíme si uvědomit, že za loňský rok bylo přes 1,5 milionu pozitivně testovaných a z toho jsou ta čísla odvozována.

Jak to vypadá ohledně výdrže očkování? Výzkumy ukázaly, že ochrana po očkování opadá velmi rychle, u vakcíny firmy Pfizer trvá vysoká ochrana snad jen čtyři měsíce.
Ano, je to tak. Samozřejmě ihned poté, co ti lidé byli očkováni, protože se začaly v České republice objevovat osoby, které byly očkovány dvěma dávkami vakcíny a ty potom byly znovu infikovány, byla provedena studie ve třech fakultních nemocnicích v Praze u zdravotnických pracovníků, která ukázala, že dochází k poklesu velmi významně okolo čtvrtého měsíce po aplikace druhé dávky vakcíny.

Čtěte také

S tím, že aplikace třetí dávky sice významně zvyšuje podíl protilátek, ale musíme se připravit na to, že varianta omikron je v zásadě jiná a že ochrana proti ní bude menší, než třeba při variantě Delta. Ale bude tam.

Ukázalo se, že skutečně u jedinců, kteří prodělali onemocnění a byli přeočkování jednou, maximálně dvěma dávkami s rozestupem přibližně šesti měsíců, tak se nevyskytlo téměř žádné druhé onemocnění. Je to takzvaná hybridní imunita.

Ukazuje se tedy, že virus si dělá, co chce?
Je to především tím, že asi nikdo v začátku nepočítal s tím, že dojde k takové postupné změně viru. Když se objevil původní virus, tak k první nějaké variantě došlo teprve až na konci roku 2020, potom se začaly objevovat další varianty.

Ukazuje se, že čím více se objevují ty antigenní varianty, tak jsou více infekčnější, ale zase na druhou stranu jsou mírnější.

Dovedete si představit, že by u nás nastalo čtvrté nebo dokonce páté kolo očkování?

Čtěte také

Myslím si, že pokud by se používala původní vakcína, čili vakcína proti původnímu viru, tak nás to v budoucnu vůči novým antigenním variantám neochrání.

Je potřeba vyvinout novou variantu a pokud vím, tak výrobci na ní pracují. A pokud ta by se aplikovala, tak se může stát takovým tím sezónním očkováním, jako máme očkování proti chřipce.

Jsem přesvědčen o tom, že časté očkování, to znamená zkracování intervalu mezi první a druhou dávkou na tři týdny, optimální by bylo třeba čtyři nebo šest týdnů, a zkrácení intervalu z šesti měsíců na tři měsíce je vždy kontraproduktivní z hlediska imunitního systému.

Imunitní systém potřebuje čas, aby si vytvořil imunitní paměť a to mu dáme jedině tím, že ty intervaly budeme prodlužovat.

Celou radioporadnu s epidemiologem a vakcinologem Jiřím Beranem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.