Keltský hrob ženy z období laténu ve Sběři u Vysokého Veselí na Jičínsku můžete zkoumat na 3D modelu

22. květen 2020

Archeologové z Regionálního muzea v Jičíně  odkryli při zemních pracech na Vysokoveselsku keltský kosterní hrob z období laténu - tedy z mladší doby bronzové - ze 4. a 3. století před naším letopočtem.

Kostru keltské ženy teď zkoumá antropolog, nalezené bronzové předměty jsou v péči konzervátora.

Čtěte také

Jičínských archeologů Radka Nováka a Dominiky Schmidtové, kteří byli u záchranného terénního výzkumu, se na podrobnosti zeptala redaktorka Vlaďka Wildová.

Jedná se o typický pohřeb spadající do mladší doby železné, tedy období historických Keltů.

V období 4. a 3. století př. n. l. byl typickým pohřebním ritem kostrový pohřeb. Nebožtík byl uložen do hrobové jámy na zádech s horními končetinami podél těla, případně v klíně.

Keltský hrob ženy z období laténu ve Sběři u Vysokého Veselí na Jičínsku můžete vidět na 3D modelu (autorem je Marek Pacák)

Velmi charakteristické je také jejich uložení dle světových stran, jejich hlava téměř vždy směřuje na sever, výjimečně severozápad nebo severovýchod.

Dle uložených šperků můžeme říci, že jejich majitelka byla pohřbena někdy v polovině 4. století před n. l.

Více se dozvíte v prezentaci RMaG Jičín
Dostanete se do virtuálního prostředí, ve kterém můžete zkoumat 3D model keltského hrobu ze Sběře (autorem je Marek Pacák). Jde o fázi záchranného terénního výzkumu, kdy je odebrána výplň hrobové jámy a in – situ (tzn. v místě původního uložení/nálezu) zůstává pouze kostra nebožtíka s milodary. V interaktivní prezentaci s modelem můžete pohybovat, změřit ho, anebo můžete zapnout doprovodné komentáře k jednotlivým zajímavostem, jako jsou bronzové šperky, nálezová situace či stav zachování kostry.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.