Kladrubský hřebčín a jeho okolí patří k nejkrásnějším místům našeho kraje
Den starokladrubského koně, oslavy 440 let od povýšení hřebčína na císařský, zápis na seznam UNESCO, zajímavý program Muzejní noci. O tom všem přímo z Kladrub nad Labem informovaly moderátorky Jitka Slezáková a Kateřina Prouzová.
Tradice chovu koní začala tady už ve středověku. Koně se nejprve chovali v osadách, později za Pernštejnů v oborách, Habsburkové založili hřebčín. Důležitý je letopočet 1579. Tehdy Rudolf II. hřebčín povýšil na císařský s tím, že právě odtud budou koně putovat na jeho dvůr. Od této významné události uběhlo 440 let.
Hřebčín a okolí vypadá skvostně. Před čtyřmi lety bylo vše zrekonstruováno a dodnes areál září novotou a čistotou. Hřebčínu se během jeho historie dařilo různě. Hrozilo jeho zavření. Ale nikdy k tomu nedošlo. Tradice chovu koní nebyla nakonec nikdy přerušená. „Všichni vždycky nakonec zjistili, že to místo je k chovu koní ideální,“ říká ředitel Kladrubského hřebčína Jiří Machek.
V kladrubském hřebčíně se staví jako o závod. A ještě rychleji bourá
Co se nehodí zbourat a co je poškozené opravit. V kladrubském hřebčíně jsou nové stavby za desítky milionů korun. Mají vylepšit zázemí pro turisty a zajistit hřebčínu body pro nominaci do UNESCO.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem usiluje o zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Projekt pečlivě zpracovává několik let. Po posledních připomínkách je všechno na dobré cestě a je naděje, že by se to příští rok konečně mohlo podařit. „V loňském roce Česká republika oficiálně nominovala Krajinu pro chov a výcvik ceremoniálních a kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO. V současné době jsme ve fázi hodnocení,“ uvádí podrobnosti Jiří Machek.
Součástí hřebčína je také Kostel svatého Václava a Leopolda, kde je k vidění veliký perleťový kříž. Je to svatební dar pro císařské manžele. Císař František Josef jeho žena Alžběta Bavorská přezdívaná Sisi zanechali v Kladrubech řadu osobních věcí. Hřebčín jim totiž přirostl k srdci. V sestřihu přímého přenosu vám také představíme zdejší secesní varhany.
Na které koně jsou v Kladrubském hřebčíně opravdu pyšní? Na ty, kteří jsou vybráni, aby zastávali ceremoniální službu při Dánském královském dvoře a při královské gardě ve švédském Stockholmu.
Krajina okolo hřebčína je přizpůsobená koňům přímo na míru. Proto mají některé aleje rovnou cestu a jiné do oblouků. Koně se tam učí chodit v zápřeží, zatáčet a ovládat kočár, do kterého jsou zapřažení.
Bílý, nebo černý starokladrubák?
Starokladrubským běloušům se rodí černá hříbata. Svou bílou barvou získávají postupně až do sedmého roku, kdy dospívají. Proč tomu tak je? Dozvíte se v audiozáznamu.
Související
-
V Kladrubech vyrostl další hřebčín. Koní tam je teď ještě víc než normálně
Rudolfův pohár patří mezi hlavní taháky každé sezóny. Ani letos na něj v hřebčíně v Kladrubech nezapomněli. Největší pozornost tradičně poutá sobotní maraton.
-
Kladruby nad Labem, to nejsou jenom koně
Kladruby nad Labem jsou známé díky svému hřebčínu, císařskému, státnímu a dnes národnímu. Ale i v okolí je mnoho zajímavých míst, která by byla škoda opomenout.
-
Kladrubský hřebčín vystavuje zlatý biskupský kočár
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem představí v letošní sezoně nový exponát, zlatý biskupský kočár z první třetiny 18. století.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
