Nadané děti někdy propadnou sítem. Škola by je neměla „srovnat“ průměrnými nároky

11. září 2024

Největší audioportál na českém internetu

Děti ve třídě se hlásí | Foto: Profimedia

Pocit výjimečnosti, nebo spíš deprese? Podle Tomáše Blumensteina to nadané děti někdy nemají jednoduché

Asi deset procent dětí můžeme označit jako nadané, dvě procenta pak mají nadání mimořádné. Školní výsledky takového dítěte přitom můžou být zcela průměrné. Jak odhalit nadané děti? Jak s nimi pracovat a proč je důležité jejich nadání rozvíjet?

„Existuje spousta metod jak nadané děti odhalit. Jsou to standardizované inteligenční testy. Učitelé nějaké nadané děti rozpoznají podle projevů ve škole, ale velkou spoustu jich učitel nepozná. Je to především tím, že to dítě vlivem tlaku školy jede v nějakém podvýkonu a chová se jako průměrné, protože se od něj nečeká dobrý výsledek. Je důležité se věnovat nejenom pocitové identifikaci, kdy se dítě hodně hlásí nebo vyhrálo nějakou soutěž, ale také identifikaci odborné,“ říká Tomáš Blumenstein, ředitel Světa vzdělání a člen Mensy ČR.

Často nadání dítěte neodhalí ani rodiče, protože nemají možnost porovnání. Poslední nadějí nadaných dětí v běžném školním kolektivu je pak osoba učitele. „Máte učitele, kteří dokáží zaměstnat různé spektrum dětí, dokáží nějakou individualizací a diferenciací práci dětem dát a nějak je posunou,“ vysvětluje Tomáš Blumenstein s tím, že takových učitelů je podle jeho odhadů méně než polovina.

Jak nadané objevit

Jedním ze způsobů jak objevit nadané děti je Logická olympiáda. „Je to i jeden z důvodů, proč tu soutěž děláme. Je to identifikace skrytých talentů. Ta soutěž není založená na znalostech, ale čistě na logice, cílí i na děti, které škola vůbec nebaví, které se neučí, kteří nemají znalosti, ale to logické myšlení tam je,“ vysvětluje Blumenstein. V těchto dnech probíhá registrace do Logické olympiády a zapojit se může každý prostřednictvím webové registrace na stránce logickaolympiada.cz až do konce září.

Školáci (ilustrační foto)

Co je koncept tříd Svět vzdělání? S nápadem přišel Tomáš Blumenstein před 12 lety, projekt odstartoval v Prostějově. V současné době funguje v několika desítkách základních škol po celém Česku.

„Svět vzdělání jsem zakládal s cílem nabídnout v různých městech a různých školách výběrové třídy, kde by se sešly šikovnější děti z okolí. Mají tam předměty navíc, angličtinu, logiku, osobnostní rozvoj, matematiku, programování a velmi se nám to daří, protože ty děti jsou najednou ve skupině, kde je jim podstatně lépe.“

Psychologická podpora

Nadané děti v běžném kolektivu často prožívají i deprese. „Nebojte se, maminko, to se do Vánoc srovná.“ To je věta, kterou Tomáš Blumentein slýchává nerad, ale poměrně často.

„A mnohdy má ta učitelka pravdu, ona si ty děti opravdu srovná do stejného formátu. Přiměje je k tomu, že se utlumí, nehlásí se, snaží se v té třídě tak nějak přežít a mnohdy žijí ve velkých depresích. I psychologická podpora by k tomu měla patřit. Je potřeba říct, že ty děti nejsou divné, nejsou špatné. To, že je někdo jiný, není špatné, v tomto případě jsou to děti s obrovským potenciálem.“

Školství v krabici

Podle Blumensteina je český školský systém velmi konzervativní. „Když se podíváme, kam se nám posunul průmysl, kam se posunulo zdravotnictví, to je úplně někde jinde. Když se podíváte na školu v roce 1980 a dnes, nějaké rozdíly tam najdete, jsou učitelé, kteří jsou pokrokoví, ale jsou učitelé, že nenajdete žádný rozdíl. Školství je taková uzavřená krabice, kdy ti lidé nevykouknou ven a pro ně jsou důležité úplně jiné věci než ty v reálném životě.“

Máme i pokrokové učitele? Jak a kde se můžou rozvíjet oni? Jaké výsledky má za více než deset let fungování koncept tříd Svět vzdělání? Jakou roli hraje talent učit? Poslechněte si celý rozhovor s Tomášem Blumensteinem.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.