Petr Voldán: Bubliny
Bubliny - titulek dnešní glosy Petra Voldána. Jako obvykle se nenechte zmást, téma není zdaleka víkendově únikové. Ostatně, poslechněte si sami, kam se dnes úvahy Petra Voldána ubírají.
Vlastně jsem mohl glosu nazvat póly - i toto slovo vyvolává dojem čehosi hodně, hodně od sebe vzdáleného. U bublin sice nejde o nějaké propastné dálky, ale pokud jste uvnitř některé takové, tak nějak máte k těm z jiné možná stejně daleko, jako je z pólu severního k jižnímu.
O čem že to dnes mudruju? Vlastně o jevu, který se rozvíjí už delší dobu. Jednu bublinu tvoří například politici. Žijí si ve světě často poněkud odtažitém od reality běžného člověka a jeho každodenních starostí. Mnozí neřeší, za kolik koupí benzín nebo naftu do auta, jak poskládají finance na lyžák pro tři školáky a podobně. Jejich bublina koumá, jestli post vydrží do splacení hypotéky, zahájené s nástupem do funkce, kam se vydat letos v létě do světa, která společenská událost bude důležitější a která zase ztrátou času, protože tam nechodí zajímaví a vlivní.
Bubliny ale dávají dohromady a od ostatních oddělují také údajně vzdělanější od obyčejných, městské světáky od venkovanů, technicky progresivní hloučky od tradicionalistů. Jistě, charakteristika je to trochu schématická, ale možná to cítíte podobně. Rozdělení ve společnosti je patrné. Lidé přestávají komunikovat a diskutovat, nálepky a útoky za něco podobného těžko považovat.
Co mě hodně znepokojuje, to jsou postoje politiků a státních představitelů i úředníků. Těm jako kdyby to všechno vyhovovalo, jinak by se snažili lidi spíš spojovat než naopak. Vede to i k pozoruhodným situacím - představitelé státu útočí na veřejnoprávní média. A na jejich obranu se stavějí i lidé, kteří jinak tvrdí, že se na televizi nedívají, pokud ji vůbec vlastní. Ani veřejnoprávní rozhlas není jejich společníkem. Paradoxně přesto cítí, že situace už míří za hranu normálu.
A tak si bubliny plují prostorem, každá sama o sobě, každá přesvědčená o tom, že ona je ta nej. Jak z toho, aby na sebe stále častěji nenarážely? Z bublin se musí asi ven, svět v nich je od toho skutečného kolem poněkud pokřivený. Ale teď už klidný pátek i celý víkend.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
