Ptačí námluvy vrcholí. Slavice jdou po zpěvu, vlaštovky zajímá délka ocásku
Libor Praus jezdí do práce každý den na kole. Jeho cesta vede z Bohdanče na pardubický zámek, kde pracuje jako ornitolog pro Východočeské muzeum Pardubice.
Podle zpěvu ptáků poznává, kteří už se vrátili z teplých krajin domů. Tento týden zachytil zpěv několika slavíků obecných. I tito pěvci se tedy vrací a jejich zpěv potěší snad každého milovníka ptačího zpěvu.
„Zpěv slavíků v druhé polovině dubna vrcholí. Zpívají z plna hrdla a snaží se přilákat samičku. Většina je zatím nespárovaná. Samci totiž přilétají o deset dnů dříve než samice. Samečci na ně čekají a doufají, že se samičkám jejich zpěv zalíbí a vyberou si je k hnízdění. Jakmile k tomu dojde, jejich zpěv už nebude tak intenzivní,“ vysvětluje ornitolog Libor Praus.
Čápi už mají po námluvách
Téměř všichni čápi jsou z Afriky doma. Někteří dokonce zůstávají přes zimu v České republice. To se ale podle Libora Prause netýká oblasti Pardubicka.
„Na Pardubicko už se čápi vrátili, většina hnízd je obsazená kompletními páry. Klapání už příliš není slyšet, páry totiž začínají zahřívat vajíčka,“ informuje ornitolog.
Výběr podle délky ocásku
Vlaštovky si vybírají partnery nejen podle zpěvu, ale také podle délky samečkova ocásku. Čím delší ocasní vidlička, tím větší úspěšnost. Někteří vlaštovčí záletníci mohou mít i dvě samičky a dvě hnízda, podobně jako ledňáčci. Běda ale, když se to samička dozví.
Jiřičky přilétají zhruba o deset dnů později než vlaštovky. Zdaleka tu ještě všechny nejsou. „Na rozdíl od vlaštovek hnízdí na vnějších stěnách, nepotřebují nad hlavou stříšku. Ale už se brzy dočkáme,“ podotýká ornitolog Praus.
Rorýs spí za letu a hodně vysoko
Na rorýsy také ještě čekáme. První rorýsi přilétají na přelomu dubna a května. Česko je pro ně takovou porodnicí. Přebývají tu od začátku května do srpna, tedy tři měsíce.
Rorýs je pták, který tráví většinu času na africké obloze. Nepotřebuje pevnou půdu pod nohama s výjimkou hnízdění. V letu i spí. „Když chce mít rorýs klid, tak si povylétne tři kilometry vysoko a tam si prostě zdřímne. Jsou to drobné minutové úseky spánku,“ přidává další zajímavost Libor Praus.
Kteří ptáci profitují z globálního oteplování, a kteří naopak strádají? Poslechněte si víc v záznamu pořadu.
Související
-
Přikrmovat ptáky na jaře? Opatrně, varuje ornitolog a přidává několik zásad
Každý, kdo má na zahradě krmítko, ví, že podle spektra nabízené potravy se objevují různé druhy ptáků. Například kosy nenalákáme na slunečnici, ani pšenici.
-
Jak zařídit ptákům na zahradě bezpečné koupaliště?
Svoji zahradu můžete upravit tak, abyste se mohli těšit z přítomnosti ptáků a dalších zvířecích obyvatel. Myslete i na jejich bezpečí a ochranu před predátory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
