Rukama jí prošlo přes čtyři stovky ježků. Čím si ji získali? Já vlastně nevím, směje se ježčí máma Jana Lorencová
Jana Lorencová si vysloužila titul ježčí máma. Doma už léta pečuje o malé svěřence, kterých je někdy více než stovka. Věnuje jim svůj veškerý volný čas a lásku. Jak to začalo?
„Můj manžel přinesl domů prvního ježka před 15 lety a od té doby se jejich sbírka rozrůstá,“ říká o svých záchranářských začátcích Jana Lorencová. Za celou dobu existence její domácí stanice v Doubravníku jí rukama prošlo více jak 400 ježků.
Když je vypouští do přírody, tak nejednou zamáčkne slzu: „Je to půlroční přátelství a to loučení s nimi ani po těch 15 letech není jednoduché,“ podotýká. „Nejraději je vypouštím u lidí, kteří mají zájem a jsou ochotní je dokrmovat.“
„Já vlastně ani nevím, čím si mě ježek získal – ale jsou to úžasná zvířata!“ říká Lorencová, která odmala inklinuje ke zvířatům. Jezdila na koni a pracovala jako zootechnička. „Pokud se staráte o zvířata, tak byste k nim měli mít určitý vztah, protože bez toho by se kolem zvířat neměl nikdo pohybovat,“ podotýká Lorencová.
Související
-
Jak se chovají ježci? Rádi. Ježci bělobřiší mají nejradši koupel v písku, červy a šplh
Když ho pohladíte, může vás to i bolet. Řeč je o ježkovi bělobřichém. Tento hmyzožravec se na žebříčku oblíbenosti domácích mazlíčků šplhá čím dál výš.
-
Není důvod ježka „zatýkat“ a nosit do záchranné stanice. Umí zazimovat, upozorňují ochránci zvířat
Liberecká záchranná stanice pro volně žijící zvířata Archa přijala za rok zhruba sto ježků. Lidé je začali nosit v zimě, kdy zvířata přišla o zimoviště, nebo byla nemocná.
-
Nastala sklizeň ježků, říká Zdeněk Machař ze Záchranné stanice Ptačí centrum
Na pohled zvířátko jako z pohádky, ve skutečnosti dravec. I tak lze popsat ježka. Při tom právě ježky spousta lidí obětavě na podzim zachraňuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.