Velikonoce - zvyky a tradice jednotlivých dnů Svatého týdne
Boží hod velikonoční je oslavou Kristova vzkříšení, je plný jídla a veselí
Boží hod velikonoční patří v křesťanské tradici mezi největší slavnosti církevního roku. Právě během noci na neděli se totiž měl Ježíš Kristus vrátit mezi živé a vstát z mrtvých.
Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného tridua, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení.
Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
V tento den se pečou velikonoční beránci nebo mazanec a pro dobrou úrodu z nich dostává svůj díl i studna a pole. Ženy barví vajíčka pro koledníky, muži pletou pomlázky.
Tento den je plný hodování. Na slavnostní tabuli by měl být například vývar a pokrmy z vepřového, skopového, králičího i uzeného masa.
Hospodyňky by neměly v tento den uklízet. Boží hod velikonoční je určen pro zpěv a tanec, lidé se v tento den hojně navštěvovali. Zvykem také bylo obdarovat své blízké něčím novým.
Související
-
„Kdyby se slovo Boží šířilo tak rychle jako klepy, bylo by to výborné,“ říká s nadsázkou farář
Nabízíme rozhovor s římskokatolickým farářem Pavlem Macurou, který s příjemným nadhledem a humorem hovoří o oslavách největšího křesťanského svátku i o věcech obyčejných,
-
O Velikonocích s páterem Ondřejem Talašem
Co znamenají Velikonoce pro křesťany, jaký význam mají jednotlivé dny Svatého týdne a co se děje v kostelích?
-
Největší výzva je pštrosí vejce, říká malérečka kraslic z Luhačovic Petra Semelová
Obyčej malování vajec znali už antičtí Římané. Kraslice v křesťanské tradici jsou nedílně spojeny s Velikonocemi.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.