Výše příspěvků na provoz škol zdrojem sporů mezi obcemi

7. listopad 2001
Pod kůži

Možná je to případ, který znáte i ve vaší rodině. Žáci nebo studenti, kteří chodí do školy, která není v místě jejich bydliště. Takových případů je v České republice tisíce. V takových případech musí navíc obec, ve které žák bydlí, přispívat druhé obci na provoz školy na tzv. neinvestiční výdaje. Příslušný zákon, který tuto povinnost ukládá, ale neuvádí, kolik by se mělo platit. A právě to je příčinou sporů v desítkách vesnic a měst. Dlužné částky dosahují až stovek tisíc korun. Některé obce chtějí, aby se touto záležitostí zabýval Ústavní soud.

Autor 1: Ve sbírce zákonů z roku 1995 se jasně uvádí, že obec, kde má žák trvalý pobyt, je povinna hradit obci, která zřizuje školu do které žák dochází, její neinvestiční výdaje. Těmito výdaji jsou zejména výdaje na údržbu a opravy školního zařízení a služby nevýrobní povahy a na mzdové prostředky.

Autor 2: O tom, kolik budou tyto výdaje činit na jednoho žáka, rozhoduje radnice, která školu zřizuje, respektive zastupitelstvo. Částku, kterou odhlasuje, musí ostatní obce zaplatit.

Autor 1: Radikální postoj zvolil Obecní úřad v Hladkých Životicích v okrese Nový Jičín. Obec dluží vysokou sumu několika městům, například Fulneku. Obec se ale rozhodla nezaplatit ani korunu. Starosta Jaroslav Petržela je totiž přesvědčen, že tento systém plateb je nespravedlivý.

Jaroslav Petržela, starosta Hladkých Životic: U těch dojíždějících žáků je velice nutné, aby bylo zohledněno to, že i to dojíždějící žáci jsou přínosem pro tu druhou obec, což v každém případě jsou, protože podle počtu žáků dostává ředitelství školy peníze na platy. Navíc ty třídy, které dneska plní naši žáci, by zůstaly poloprázdné a možná by u některých škol docházelo i k zavírání tříd.

Autor 2: Starosta Petržela říká, že malá obec se dříve nebo později dostane do finančních problémů, které sama nemůže ovlivnit, pokud nebude mít dostatek peněz, může samospráva zaniknout.

Autor 1: Starosta Fulneku Josef Rychtárik situaci Životic chápe, zákon je ale zákon.

Josef Rychtárik, starosta Fulneku: My také máme žáky, kteří dojíždějí do jiných okolních měst, jako je Bílovec, Nový Jičín, za ně platíme a pochopitelně bude ta zadluženost stoupat a budeme ji řešit právní cestou.

Autor 2: Právní cesta znamená soudní řízení mezi dvěma radnicemi. Jaroslav Petržela se netají tím, že se k soudu dostat chtěl a počítal s tím. Zákon o obcích totiž jasně uvádí, že obec je povinna vymáhat dlužné částky. Nechápe, proč ještě nedostal obsílku.

Jaroslav Petržela, starosta Hladkých Životic: Nějaké pseudo omluvy, proč nejít k soudu ze strany mých kolegů, že si beru žáky jako rukojmí, nemůžu vzít. Mým záměrem bylo, aby se ten problém vyřešil rozhodnutím Ústavního soudu. A byl by to výklad pro všechny obce v celé republice, nejenom pro nás, tady na Moravě. Jestli stát může nebo nemůže a v jakých intencích zasahovat do samosprávné působnosti.

Autor 1: Soudní řízení se tedy kupodivu nekoná. Zastupitelstvo v Hladkých Životicích se proto rozhodlo opět přispívat okolním městům, i když jen malou částkou. Opačným příkladem, kdy město dluží obci, je spor Melč versus Hradec nad Moravicí, okres Opava. Podle starosty Melče Vojtěcha Saidlera se spor o platby za dojíždějící žáky táhne od roku 1992. Roční dluh asi 30 000 Kč narostl do stovek tisíc.

Vojtěch Saidler, starosta Melče: Oni zastávají takový názor, že náklady, které mají ve vlastní škole, jsou směrodatné a tudíž všechny ostatní obecní úřady by se tomu měly podřídit. Jenomže u nás se minimálně o měsíc topí déle a to všechno se promítá v těch celkových nákladech, které skutečně se dají srovnatelně vyjádřit tím rozdílem zhruba těch nějakých 500 Kč mezi náklady, které se týkají školy v Hradci a v Melči.

Autor 2: Starosta Hradce nad Moravicí Jaroslav Vícha reagoval překvapeně.

Jaroslav Vícha, starosta Hradce nad Moravicí: Podívejte se, my jsme vždycky platili, dokonce jsme jim přispívali na mažoretky, což jsme vůbec nemuseli platit. Takže já vůbec nevím, co se děje.

Autor 1: Vojtěch Saidler tvrdil, že Obecní úřad v Melči se s Hradcem soudit bude.

Vojtěch Saidler, starosta Melče: Je to skutečně záležitost ochoty jednání Hradce, protože zkrátka a dobře, vždycky nám bylo odpovězeno jenom stroze rozhodnutím rady městského úřadu, že rada nemíní částku vyšší uhradit, než kterou vlastně stanovili oni. Což je v rozporu s platným právním předpisem.

Autor 2: Podobných sporů jsou jenom na území Moravskoslezského kraje desítky. Několik starostů obcí na Karvinsku například z Rychvaldu nebo Dětmarovic poslali na adresu Senátu protestní petici. Odpověď byla nekonkrétní a nevyřešilo se vůbec nic.

Autor 1: Politici se ve svých názorech rozcházejí. Radim Turek, poslanec parlamentu za sociální demokracii považuje spory obcí za velký problém. Tvrdí, že vše by mohl vyřešit nový školský zákon.

Radim Turek, ČSSD: My jsem upozorňovali, sociální demokraté a ministr školství, že pokud nebude přijata novela školského zákona, může nastat problém při možnostech konečně nastolit nějaká dlouhodobá pravidla financování těchto neinvestičních výdajů. Bohužel, školský zákon byl shozen se stolu a já vím, že pokud to nevyřešíme, tak nikdy nenastane klid mezi starosty a ani mezi kantory.

Hana Marvanová, US: Na to lze odpovědět tak, že by se měl změnit celý systém financování obcí i krajů, protože ten současný systém, kdy je téměř všechno přerozdělováno z centra, tak je naprosto nefunkční a vede nejen k takovému případu, jak říkáte, ale i k jiným případům, kdy ty malé obce na základě těch schválených kvót nebo parametrů, podle kterých se vypočítávají prostředky jim přidělené ze státního rozpočtu, tak vůbec ani školu provozovat nemohou. I to je vážný problém.

Autor 2: A co na to říká ministerstvo školství? Mluvčí Vladimíra Malikiová pouze krčí rameny: " Pan ministr vyjíždí každý týden do regionů a pokud navštíví menší obce, tak se s tímto problémem setkává pravidelně, takže ho registruje. Ale to je v podstatě téměř vše, co může dělat. Dle zákona jsou zřizovatelem základních škol obce a vždy záleží na domluvě jednotlivých institucí a lidí v místě."

Autor 1: Na jedné straně tedy zákon ukládá povinnost platit neinvestiční výdaje za dojíždějící žáky, na straně druhé musí obec, kde je škola, tyto platby vymáhat. Jednotná pravidla ohledně výše těchto plateb neexistují.

Autor 2: Obce se zkrátka musí domluvit samy. Pokud se tak nestane, rozhodne soud. Jestliže je ale takových procesů jako šafránu, nedá se vyřešit za stávajících podmínek téměř nic.

Autor 1: Boj se systémem se tak převrací na boj mezi radnicemi a na vše mohou doplatit rodiče a jejich děti, které sousední škola může nebo také nemusí přijmout.

Přepsal: Česká informační agentura

autoři: ada , mrk
Spustit audio

Více z pořadu