Zalidnění a vytěžování krajiny ohrožuje primáty i tradiční komunity v rovníkové Africe, říká primatoložka Pafčo
Ze společné studie německých expertů a neziskové organizace Re:wild plyne, že těžba ohrožuje lidoopy v Africe mnohem víc, než se předpokládalo, a že jsme tuto hrozbu možná podcenili. Paradoxně je to způsobeno zájmem o udržitelné technologie, které vyžadují více lithia, mědi a kobaltu. Jejich těžba se totiž nejvíce dotýká zemí rovníkové Afriky „Ničí si tím své životní prostředí, které je tam právě i pro primáty,“ nastiňuje primatoložka Barbora Pafčo.
„První aspekt je, že tím, že vznikne důl nebo se vytěží les, přímo zničíte tu krajinu. Ale na to je navázána i spousta dalších věcí, třeba přesun a přísun lidí – musíte vybudovat infrastrukturu, nějaké ubytování, což už zase obnáší nějaký prostor a jde o další zásek do krajiny,“ uvádí.
Čtěte také
Pracovníci dolů jsou většinou chudší lidé a při shánění potravy se často vydávají lovit do lesa. „Takže jak se zvětšuje populace kvůli tomu, že tam vyrostl nějaký důl, tak je i větší tlak na přírodu kolem, na primáty apod.“
„Je to i obrovský tlak na místní komunitu, třeba právě na tradiční lovce a sběrače, kteří se musí přesouvat dále do lesa, musí putovat delší vzdálenosti pro to, aby sehnali obživu.“
To způsobuje i nárůst přímých konfliktů mezi lidoopy a člověkem, který se řeší hlavně v místech, kde je velká fragmentace lesa.
Hladoví šimpanzi unášejí děti
„Například v Bulindi v Ugandě je ten kontakt až extrémní. Šimpanzi tam žijí na kilometru čtverečním, kde se neuživí. Takže chodí na pole a do vesnic a třeba i unášejí děti. Vezmou dítě, a buď ho sežerou, nebo je zachráněno, ale třeba zmrzačené,“ popisuje extrémní situaci Pafčo.
Čtěte také
„A ty lidi se pak logicky naštvou, jdou a vymlátí skupinu šimpanzů, což je zase nelegální.“
Tento problém se navíc podle ní v podstatě nedá řešit. „Není, kam šimpanzi umístit, protože takhle vypadá skoro celá Afrika. A není ani kam přemístit lidi, protože když půjdou do města, tak tam skončí někde ve slumu.“
Jsou však organizace, které se snaží takovým konfliktům předcházet. Primárně prostřednictvím vzdělanosti a alternativních zdrojů pro místní. „Jsou i projekty, které poskytují podporu pro to, aby se těžba dělala dobře. Radí třeba těžařům při těžbě dřeva, které stromy zachovat, které jsou důležité pro komunitu i pro primáty.“
Poslechněte si celý speciál pořadu Leonardo Plus z festivalu populárně vědeckých filmů AFO Olomouc. Moderuje Martina Mašková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
