100 let Baníku Ostrava. Seriál o historii, slavných momentech a legendách fotbalového klubu

Fotbalový Baník byl založen před 100 lety v restauraci U Dubu

Osmého září 1922 vznikl v restauraci U Dubu na Kamenci ve Slezské Ostravě fotbalový SK Slezská Ostrava, dnešní Baník Ostrava. Letos v září tedy tento klub oslaví už 100. narozeniny a my se tomuto významnému jubileu budeme pravidelně věnovat v novém seriálu, jehož první část vás zavede právě do restaurace U Dubu.

Horníky byl založen,
U Dubu, kde leží slezská zem.
Na Kamenci první domov náš,
historie, kterou dobře znáš.

To jsou rýmy jednoho z nejznámějších chorálů baníkovských fanoušků, který se vrací k založení polského, neboli slezského klubu na pravém břehu řeky Ostravice. Na ustavující schůzi 8. září 1922 v restauraci U Dubu podepsalo prezenční listinu 20 členů, například Petr Křižák a jeho bratr Miroslav. Což jsou přímí příbuzní dnes padesátiletého Radima Křižáka. Miroslav byl děda, Petr prastrýc.

„Na té zakládající listině mohl být podepsaný ten, kdo vlastně ručil svým majetkem. Takže ne každý, kdo na té schůzi byl, to podepsal. Co vím z vyprávění, tak děda společně s Petrem a jeho ženou Marií se v počátcích starali o chod klubu, prali dresy, dělali prvotní kroniku. To byly počátky,“ říká Radim Křižák.

Památník stojí nedaleko Slezskoostravského hradu v místě, kde stávala restaurace U Dubu

Svého dědu Miroslava Křižáka ale už příliš nezažil. Každopádně rodina se původně jmenovala polsky Krzyžok a pocházela z Vrbice a Záblatí u Bohumína. Další generace Křižáků se výrazně zapsaly do klubové historie. „Syn Petra je Jirka Křižák, jeden z nejlepších střelců a nejslavnějších hráčů Baníku, Jirkův syn Petr byl taky jedním z výborných hráčů, ale bohužel se brzy zranil, takže se jeho kariéra nerozvíjela. A táta se strejdou chodili fandit, můj brácha taky chodil a já jsem se trochu odrodil,“ směje se Radim Křižák, ze kterého se stal v mládí fanoušek Vítkovic.

Škvára a vozíky s uhlím

Baník hrál první zápasy na hřišti na Kamenci, ale to bylo hodně hrbolaté a kamenité. První opravdový stadion pak byl na Staré střelnici poblíž Dolu Trojice a právě restaurace U Dubu. Na tehdejší škváru měl Křižákův děda dobrý výhled.

„Z domku, kde bydleli, na Františkově kolonii byla vidět výsledková tabule. A samozřejmě hřiště křížily vozíky uhlí, které jezdily i přes zahradu babičky a dědy,“ vzpomíná dále padesátiletý Radim Křižák, který vozíky s uhlím na zahradě sám ještě pamatuje.

A jeho děda Miroslav se dočkal pro změnu velkého úspěchu Baníku – mistrovského titulu v roce 1976. Miroslav Křižák byl tehdy posledním žijícím z dvacítky zakládajících členů. Od roku 1976 Baník získal další tři mistrovské tituly a patří dlouhodobě k nejlepším českým klubům s výraznou historií i v pohárové Evropě.

Památník s 20 jmény zakládajících

Na místě, kde stála restaurace U Dubu a kde byl Baník stvořen, stojí od loňského 8. září pamětní kámen se jmény dvaceti zakladatelů. „Přišlo nám krásné uctít památku těch zakladatelů klubu, bez nich by tady Baník nebyl. A naplňuje to naše životy,“ vysvětluje Roman Popek, člen spolku Baník Baníku, který za instalací památníku stojí.

Památník je z čediče, tedy bazalu – podle horniny, která se těžila v kopci nad městem, se jmenuje i slavný stadion Bazaly.

Každopádně Baník už od loňského září připravuje po celý stý rok existence řadu akcí, která vyvrcholí právě v září dvoudenním kulturním festivalem v okolí Slezskoostravského hradu, tedy těsné blízkosti bývalé restaurace U Dubu.

„Myslím si, že to vyvrcholení v podobě dvoudenního festivalu bude opravdu velkolepé. Bude to zajímavé, doufáme, že se nám tam podaří postavit aspoň nějakou repliku té restaurace U Dubu,“ doplňuje současný majitel Baníku Ostrava Václav Brabec.

Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.