Ananas

Ananas se pěstuje hlavně v Thajsku, Indonésii, Brazílii a na Havaji. Jako ovoce a taky pro léčebné účely používáme plody. Plod ananasu obsahuje v průměru 10 procent cukru. Vitaminu C má o něco méně než citrony, přesto ale dostatek na to, aby působil preventivně proti rýmě a různým infekcím a posiloval imunitní systém. Obsahuje provitamin A, vitaminy řady B a kyselinu listovou, která je spolu s vitaminem B12 nezbytná pro tvorbu červených krvinek a fungování nervového systému. Její nedostatek vede k chudokrevnosti, problémům se zažíváním, poruchám hybnosti a k brnění nebo mrazení v končetinách. Zvláště v těhotenství je přísun kyseliny listové důležitý, protože její nedostatek může způsobit poškození plodu. Z minerálních látek obsahuje draslík, hořčík, vápník, fosfor, zinek a železo. Dužina je bohatá na enzym bromelin, který je velmi účinný při trávení. Z tohoto důvodu se ananas také doporučuje při různých dietách, včetně redukčních. Bromelin podle některých zdrojů taky výrazně podporuje štěpení vnitřního tuku a působí protizánětlivě. Ananas pochází ze suchých oblastí Jižní a Střední Ameriky, v některých oblastech tam roste planě. Toto tropické ovoce objevil roku 1493 Kryštof Kolumbus na ostrově Guadeloupe a přivezl ho do Španělska královně Izabele Kastilské. Ananas se v Evropě brzy těšil velké oblibě, dokonce se od 17. století pěstoval i v evropských sklenících. Ananasové plody patřily v minulosti k nejvyhlášenějším a také k nejdražším lahůdkám, které se předkládaly pouze na tabulích boháčů. Nejčastěji se podával nakrájený na kousky posypané cukrem a zalité červeným vínem. V zemích, kde se ananas hojně pěstuje, se z jeho šťávy vyrábí víno. Ananasové listy jsou také bohatým zdrojem pevných vláken. Ta se získávají z rostlin pěstovaných ve stínu bez možnosti kvetení. Listy se musejí máčet ve vodě tak, aby se oddělilo vlákno od ostatního pletiva. Z vláken se dříve tkalo takzvané ananasové hedvábí, které se užívalo pro výrobu různých tkanin a provazů. Něco na zub Ananas můžeme koupit čerstvý, kompotovaný, sušený nebo jako ananasovou šťávu. Plně vyzrálý ananas je plný sladké šťávy, ale dlouho nevydrží. Plodu nejdříve odřízneme okvětí. Slupku ostrým nožem oloupeme a dužinu nakrájíme bez střední dřevité části na kolečka nebo na kousky. Ananas má své nezastupitelné místo v ovocných salátech a dezertech, často se stává součástí teplých masitých pokrmů, zvláště těch, které mají zavánět exotikou. Dnešní recepty z Přírodní lékárny jsou tak trochu výstřední, ale blíží se konec roku a s ním i oslava Silvestra a k takové příležitosti se podobné dobroty hodí. Takže pokud máte chuť na něco s ananasem, pojďte s námi do kuchyně. Hostům můžeme nabídnout kornoutky z uzeného masa se salátem. Potřebujeme na ně 100 g řapíkového celeru, 100 g ananasového kompotu, 2 lžíce jader vlašských ořechů, 130 g majonézy, 20 plátků černého chleba, 20 plátků uzeného masa a několik jader vlašských ořechů na ozdobení. Celer očistíme, omyjeme a nakrájíme na tenké plátky. Dáme okapat ananas. Několik kousků ananasu a celeru si ponecháme na ozdobení. Nasekáme vlašské ořechy. Tyto přísady vmícháme do 100 g majonézy. Plátky černého celozrnného chleba slabě potřeme majonézou. Tenké plátky uzeného masa rozpůlíme a svineme do kornoutků. Kornoutky naplníme celerovým salátem a položíme na chléb. Obložený chléb upravíme na mísu, ozdobíme kousky celeru, ananasu a jádry vlašských ořechů. Pokud vám řapíkatý celer nechutná, můžete použít zelenou petrželku. Jako dezert připravíme palačinky Monte Carlo. Na ty potřebujeme 20 předem připravených tenkých palačinek, 10 koleček ananasu, 1/4 l šlehačky, 1/4 l vaječného likéru, tabulku čokolády na vaření a 1 polárkový dort. Každou palačinku přeložíme nadvakrát do šátečku a dovnitř vložíme kousek polárkového dortu. Polijeme vaječným koňakem, obložíme půlkou kolečka ananasu, dozdobíme čokoládovou polevou.