Archeopark v Chotěbuzi – Podoboře se po dvouleté pauze otevírá veřejnosti

28. duben 2016
Česko – země neznámá

Podobora v Chotěbuzi na Těšínsku je významnou archeologickou lokalitou. A posledních několik let i oblíbeným turistickým cílem. K prvnímu osídlení zde došlo už v pravěku. Největšího rozkvětu se oblast dočkala v době Slovanské. Toto historické období představuje zdejší Archeopark, který tu otevřeli v roce 2005.

Uplynulé dva roky měli návštěvníci smůlu. Archeopark byl totiž kvůli probíhajícím výzkumům uzavřený. Stavěla se navíc nová vstupní budova. Nyní Muzeum Těšínska, které Archeopark spravuje, hlásí: máme hotovo. První zájemci mohou přijít v sobotu 30. dubna 2016.

Vrch nad řekou Olzou se zdál vhodný k usídlení už lidem v pravěku a ve starší době železné. Pravého rozkvětu se místo dočkalo až v době předslovanské, takzvané halštatské, v době slovanského osídlení a v časech Velkomoravské říše.

Chrt jako luxusní zboží

Archeologické průzkumy prokázaly existenci opevněného hradiska. A nikoli bezvýznamného. Zejména jeden z nejnovějších nálezů utvrdil archeology, že zde musel žít významný rod. Našla se totiž psí kost. Po podrobném průzkumu se zjistilo, že se jedná o kost chrta. V době slovanského osídlení býval chrt považován za luxusní zboží, které se dávalo darem zvláště důležitým osobám. Chrt se proto pro nově otevřený Archeopark představuje maskota.

Palisády se vstupní bránou

Slované postupně lokalitu v průběhu 11. století opouštěli a usadili se na Zámeckém vrchu v dnešním Polském Těšíně, kde vybudovali hrad, který se stal od konce 13. století sídlem Těšínských knížat.

Návštěvníky Archeoparku v Chotěbuzi přivítá na úpatí akropole moderní vstupní budova s výstavními sály, keramickou dílnou a expozicí zvířat, které v dané lokalitě žijí. Vstup do areálu je přitom nově bezbariérový. V samotném palisádami opevněném hradisku přibyly nové dva domy, které přibližují, jak žili naši slovanští předkové.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.