Baníčku, zůstanem s tebou

Baník, který má po podzimní části sedmibodový náskok před svým úhlavním soupeřem Spartou, hraje zítra odpoledne v Liberci. Navzdory třísetkilometrové vzdálenosti a mrazivému počasí se na zápas chystá i početná skupina klubových fandů. Je velmi potěšitelné, že duch podzimu v tomto směru přetrvává.

Skalní příznivci věří, že stejný duch ovládne i jejich miláčky na hřišti. V první polovině ligového ročníku se totiž hráčům dařilo tak, že i oni sami se nestačili divit. Vydrží jim báječná pohoda i do jara? Budou opět bez problémů drtit soupeře na Bazalech a pravidelně vozit body ze hřišť soupeřů? Bylo by to sice moc hezké, ale není to příliš pravděpodobné. Zázraky se obvykle neopakují. A dvacetikolová série neporazitelnosti musí taky jednou skončit. Třeba se tak stane hned ve zmíněném Liberci. Tady je třeba připomenout, že pro hráče není těžké být v herní pohodě, když se týmu daří. Stejně tak pro příznivce není těžké fandit, když jejich klub vyhrává. Pro obě strany nastanou okamžiky pravdy teprve ve chvíli, kdy přijdou první porážky. Pak se teprve ukáže, jak na tom kdo je.

Bude jistě zajímavé sledovat, jak hráči i příznivci v této psychické zkoušce obstojí. Podzimní atmosféra na Bazalech byla oprávněným předmětem neskonalého obdivu celé republiky. Úžas může ještě zesílit v případě, že fandové na svůj milovaný tým nezanevřou ani v případě, že jim to párkrát nevyjde. Jisté je, že před nabitými tribunami si baníkovci prostě nedovolí nějaký zápas odfláknout. Pokud tedy prohrají, může vzít potenciálně rozladěný fanda jed na to, že jeho hráči nechali na hřišti duši. A pak jim může s klidným svědomím zatleskat. Hráčům to pomůže. A oni jim to snad brzy vrátí tím, že jim zase udělají radost. No uznejte, nebylo by hezké si takhle vzájemně pomáhat? Takže, Baníčku, zůstanem s tebou v dobrém i zlém!