Bazalka

27. červen 2003

Bazalka je svěže zelená jednoletá rostlina s drobnými bílými kvítky. Na trhu ale najdete i rostliny s růžovými květy nebo temně vínově červenými listy. Patří do čeledi hluchavkovitých, a stejně jako její příbuzné se vyznačuje silnou příjemnou vůní. V poslední době se u nás zabydlela a zdomácněla na zahrádkách i v truhlících a květináčích za oknem.

Bazalka obsahuje hodně vitaminu C, dále enzymy, glykosidy, třísloviny a minerální látky. Zvyšuje žaludeční činnost, protože snižuje napětí hladkého svalstva trávícího traktu a zvyšuje vylučování trávících šťáv, zlepšuje také chuť k jídlu, působí proti nadýmání a křečím, uklidňuje nervy a zlepšuje činnost ledvin. Podle některých léčitelů je možné vylisovanou šťávu z čerstvé rostliny kapat do uší při zánětu středního ucha a příznivě působí na těžko se hojící rány. Protože rostlina uklidňuje, doporučuje se její užívání i při nespavosti, migréně, duševní vyčerpanosti a některých formách depresí. Bývá vhodná i při léčbě močového systému a při průduškovém astmatu. Destiláty z natě slouží k výrobě voňavek a aromatických směsí k vykuřování. Bazalka působí blahodárně i na své okolí. Na záhoně ji vedle sebe uvítají okurky i rajčata, protože zlepšuje jejich opylení a zároveň od nich odhání některé choroby a škůdce. Pokud si chcete vypěstovat vlastní bylinu, není nic jednoduššího, než nasypat semínka do kelímku se zeminou a po zmrzlých mužích přepíchat rostlinky na záhon nebo je dát za okno. Má ráda hodně sluníčka a v truhlíku přivítá pravidelné hnojení. Bazalka poroste lépe, pokud ji budete pravidelně zaštipovat a nenecháte ji vykvést. Chcete-li ji uchovat i na pozdější použití, můžete nať usušit nebo zmrazit. Několik dnů vydrží i v uzavřené lahvi nebo sáčku s kapkou vody v ledničce. Pravlastí bazalky je Indie, ale už od starověku se její pěstování rozšířilo. Egyptští lékaři ji používali při balzamování mumií. Velké poctě se těšila i u starých Peršanů, kteří tuto bylinu hojně vysazovali na hrobech svých zemřelých. Do střední Evropy se dostala v 16. století. Kdysi sloužil odvar z bazalky nejen k odstranění horečky, černého kašle, podrážděných nervů, otravy po uštknutí jedovatými hady a štíry, ale též k zahánění smutku, melancholie a špatné nálady. Autor prvního česky psaného herbáře Jan Černý nabádá při užívání bazalky k opatrnosti, protože rostlina prý zatemňuje zrak a vede k šílenství. Matthioli ji naopak doporučoval lidem skleslým a trudnomyslným. Prášek z rostliny pokládal za osvědčený prostředek proti bradavicím. V lidovém léčitelství se odpradávna využívá bazalka k léčení dlouhotrvajících žaludečních katarů, nemocí močových cest, nechutenství. Říká se, že bazalka odhání z pozemku kozy, naopak přitahuje škorpióny. To nám ovšem v našich zeměpisných šířkách nemusí dělat vrásky na čele. Něco na zub Bazalku v kuchyni používáme čerstvou i sušenou. Čerstvá má jemnější chuť. Používáme ji do zeleninových, luštěninových, těstovinových a masných pokrmů a z vlastní zkušenosti mohu doporučit jediné - bazalkou rozhodně nešetřete. Její chuť vynikne i v marinádách na grilování, kterého si teď v létě můžeme užívat do sytosti. Zkuste někdy k masu z grilu přikusovat toustíky, lehce potřené směsí másla a strouhaného parmazánu, posypané proužky z bazalkových lístků a jen lehce opečené. Takových jednoduchých chuťovek si můžete s bazalkou připravit bezpočet. Pokud vám už rostlina za oknem nebo na záhonu přerůstá a houstne, připravte si s námi omáčku pesto a z toho, co zbude, zapečené brambory s rajčaty. Na omáčku pesto potřebujeme asi 200 g listů bazalky, 2 až 3 stroužky česneku, asi 200 ml olivového oleje, hrst piniových nebo kešu oříšků, strouhaný parmazán a špetku soli. Listy nahrubo rozsekáme v kuchyňském robotu. Potom přidáme česnek a postupně přiléváme olej. Do pasty nakonec přidáme rozemleté oříšky, sýr a sůl. Omáčku podáváme s těstovinami. Je velmi jednoduchá, a přitom vynikající. Kdo nemá rád těstoviny, může si pochutnat na zapečených bramborách. Na ty potřebujeme 4 brambory, sůl, pepř, 2 rajčata, 2 stroužky česneku, bazalku, lžíci rostlinného oleje, 50 g parmazánu. Brambory i se slupkou pečlivě omyjeme a uvaříme doměkka. Vodu slijeme, brambory rozpůlíme a necháme vychladnout. Omyjeme bazalku, otrháme lístky a jemně nasekáme. Rajčata spaříme vřelou vodou a oloupeme slupku. Plody rozpůlíme a odstraníme jadérka. Dužinu nakrájíme na malé kostičky. Oloupeme a utřeme česnek. Vydlabeme vnitřky brambor. Hmotu rozmačkáme vidličkou na kaši a přidáme rajčata, česnek, část bazalky a olej. Promícháme, osolíme a opepříme. Troubu rozpálíme na 200 °C. Brambory naplníme připravenou směsí a posypeme jemně nastrouhaným sýrem. Zapékáme až sýr začne tát. Nakonec ozdobíme zbylou bazalkou a ihned podáváme. Toto letní jídlo skvěle doplní sklenka červeného vína.

autor: Gabriela Všolková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.