Brokolice

11. leden 2011

Zelený květák, jak mnozí z nás brokolici nazývají, se v našich kuchyních a na našich zahrádkách velmi rychle zabydlel. A je to dobře, protože jde o velmi chutnou, velmi zdravou a velmi dietní zeleninu. Ano, pánové, máte pravdu, kus vepřového chutná jinak, ale změna je život.

Domovinou brokolice je pravděpodobně oblast Středomoří. Její jméno se odvozuje z latinského slova, které znamená větev. Brokolice je velmi bohatým zdrojem vitamínu C, beta-karotenu, obsahuje stejně jako ostatní zelené druhy zeleniny kyselinu listovou, najdeme v ní i železo a draslík. Tyto látky blahodárně působí na imunitní systém. Prospívá pokožce, očím, srdci a oběhovému systému. Snižuje krevní tlak a léčí žaludeční a dvanáctníkové vředy. Díky vysokému obsahu vápníku brokolice posiluje mimo jiné i kosti. Obsahuje i cennou vlákninu, potřebnou pro správnou dobré zažívání. Brokolice je bohatá na látky, které ji chrání před nepříznivými vlivy okolí. Jejich vzájemné působení pak vytváří enzymy, které dále pomáhají ochránit buňky lidského organismu před rakovinovým bujením. Jiné výzkumy prokázaly přítomnost látky, která zabíjí bakterii způsobující rakovinu žaludku. Účinnost těchto látek se snižuje tepelným působením, proto brokolici vaříme jen minimálně, nejlépe jen krátce v parní lázni. Brokolice může někoho odradit svou barvou, ale jak známo, zelená barva uklidňuje. Proto, máte-li pocuchané nervy, jezte brokolici. V některých zemích ve Středomoří znají brokolici už od konce 17. století. U nás byla donedávna tato košťálová zelenina téměř neznámá - úspěšně jí totiž konkuroval o dost levnější, ale také méně výživný květák. Ještě před několika desítkami let byla brokolice raritou, dnes je na trhu po celý rok. Mnozí zahradníci ji také pěstují na svých políčkách. Má několik odrůd, velmi podobných odrůdám kapusty. Stejně jako kapusta totiž brokolice vyrůstá buď jako velká hlávka nebo jako malé růžičky na vysokém stonku. Je-li čerstvá, má zelené růžičky, podle druhu s nádechem do šedé či fialové. Barevné odrůdy jsou efektní, ale obsahují méně živin. Brokolici nažloutlou nebo hnědou rovnou odneste do popelnice. Něco na zub Brokolici používáme co nejčerstvější, protože rychle ztrácí hodnotné vitaminy. Taky ji nikdy nenecháme vykvést. Syrovou ji můžeme použít do salátů nebo jako přílohu k masu. Jako příloha chutná i vařená nebo dušená na olivovém oleji nebo na másle. Brokolici můžeme smažit, zapékat nebo podávat s omáčkami jako květák. Lehká a velmi chutná večeře je krátce povařená, na růžičky rozebraná brokolice posypaná balkánským sýrem. Stonky můžeme použít do zeleninových polévek nebo karbenátků. Vynikající je brokolicová krémová polévka se sýrem a opečenou houskou. Po ní přijde vhod zapečená brokolice nebo brokolice s těstovinami. Oba pokrmy jsou velmi podobné a velmi chutné. Na zapečenou brokolici potřebujeme jednu pěknou půlkilovou hlávku, sůl, 150 g bílého jogurtu, 100 ml smetany, 3 vejce, 200 g ovčího, balkánského nebo plísňového sýra, muškátový oříšek, pepř, 2 lžíce strouhanky, 2 lžíce másla Brokolici rozebereme na růžičky a krátce povaříme v osolené vodě. Jogurt, smetanu a vejce rozšleháme, vmícháme nastrouhaný sýr, osolíme, opeříme a okořeníme muškátem. Troubu předehřejeme na 200 °C. Nízkou zapékací formu vymažeme máslem a vysypeme strouhankou. Vložíme brokolici a sýrovou směs. Poklademe vločkami zbylého másla a zapékáme asi 20 minut. Podáváme s vařenými bramborami s máslem a zeleninovým salátem. Na těstoviny s brokolicí potřebujeme 1 balení jakýchkoli těstovin, hlávku brokolice, 2 tavené sýry, 200 g sýra na strouhání nebo pikantního plísňového, šlehačku, pepř a bazalku. Uvaříme těstoviny, brokolici spaříme. V rendlíku rozehřejeme smetanu s tavenými sýry, přimícháme tvrdý sýr a mícháme, až vznikne hladká omáčka. Dochutíme ji pepřem a bazalkou a přelijeme jí těstoviny s brokolicí.

autor: Gabriela Všolková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.