Bývaly zimy krušné a dlouhé
Vypravte se s námi do vesniček na hřebenech Krušných Hor, kde byli lidé před mnoha desítkami let připraveni na to, že první mrazy přicházejí v srpnu, že sněžit může od září a je-li zima opravdu tuhá, vydrží sníh až do května.
Tuhým a dlouhým zimám odpovídalo třeba uspořádání stavení, ve kterých pod jednou střechou žila jak rodina, tak pár kusů dobytka. Ten nemohl žít na dvoře, protože býval celý zasypaný sněhem, často do výše dvou i více metrů. Děti jezdily na saních ze střešních vikýřů, až k nim dosahovala vrstva sněhu. Lidé se často dlouhé dny nedostali z domu, a tak dělali různé domácí práce, kterými se snažili posílit chudé domácí rozpočty. Ženy paličkovaly, muži vyráběli dřevěné nářadí nebo hračky. Kvůli sněhu se děti občas nedostaly ani do školy a rodiny někdy nemohly na pravidelné bohoslužby. Ani pohřbít na hřbitově své blízké nebylo během zimy možné.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
