Český strakáč patří k nejstarším českým plemenům králíků
Plemeno králíků českých strakáčů patří mezi nejstarší doposud chované druhy králíků. Je populární zejména díky své výrazné kresbě i užitkovosti, která z těchto králíků dělá kromě výstavních exponátů také vyhledávanou součást chovů králíků pro maso.
Historie českých strakáčů sahá až do 18. století, kdy se chovali králíci ve stájích, aby likvidovali zbytky krmiva pro skot a koně, které upadlo na zem. Později byli tito stájoví králíci vyšlechtěni za pomoci anglického strakáče do současné podoby králíků s bílým základem a výraznou kresbou.
Právě stavba těla a kresba jsou podmínkou pro kvalitní ohodnocení českých strakáčů na výstavách. Chovné druhy musí být nejen dobře stavěné, ale zejména dodržet standardy vybarvení. Zajímavé je, že ačkoliv mezi nejznámější české strakáče patří ti černobílí, existuje mnohem více druhů. Celkem je novým vzorníkem uznáno 24 barevných rázů českých strakáčů. Ve skutečnosti se jich chová jen asi deset.
Český strakáč je také dobrý užitkový králík. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje mezi 3,3 až 4,0 kg, tělo má dobře osvalené a široké jak v hrudní, tak zejména zadní části.
Při chovu českých strakáčů je jen velmi zřídka celý vrh mláďat vhodný k dalšímu ušlechtilému chovu. V hnízdě, kde najdeme po vrhu kolem 6–8 mláďat, chovatel okamžitě rozpozná, že jen malá část má typickou kresbu. Další část mláďat je většinou plně vybarvená nebo zcela bílá. Bílá mláďata jsou často nositelé různých vad a většinou se dospělosti nedožijí, naopak ta plně vybarvená, bez skvrn, jsou vhodná k užitkovému chovu.
Chovatelé českých strakáčů jsou vítaní na výstavách, protože králící jsou díky svému veselému zbarvení velmi populární zejména mezi dětmi. Odborně chovatele sdružuje Klub chovatelů českých strakáčů, který navazuje na snahy prvních „otců zakladatelů“, kteří učinili kroky k uznání plemene už před první světovou válkou. Současný klub v roce 2022 oslavil už 90 let existence.
Přestože je chovatelů českých strakáčů poměrně hodně, zejména okrajové barevné rázy tohoto plemene jsou stále ohrožené možnou příbuzenskou plemenitbou a je nutné jejich chov oživovat například zvířaty zakoupenými v zahraničí. I proto spolek spolupracuje s kolegy z jiných zemích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.