Charta 77 se dovolávala dodržování lidských práv, ke kterým se Československo o dva roky dříve zavázalo
Na začátku 70. let minulého století nastala v totalitním Československu takzvaná normalizace, která měla uklidnit vášně vyvolané událostmi roku 1968.
Komunistická strana v roce 1971 vyhlásila začátek budování reálného socialismu a tvrdě potlačovala jakýkoliv projev nesouhlasu.
V roce 1976 se skupina odpůrců režimu rozhodla otevřeně protestovat. Bezprostředním impulsem bylo zatčení členů hudební skupiny The Plastic People of the Universe. Skupina kolem dramatika Václava Havla, filozofa Jana Patočky a spisovatele Pavla Kohouta proto sepsala prohlášení Charta 77, ve kterém se dovolávala dodržování lidských práv. K němu se totiž Československo v roce 1975 zavázalo na konferenci v Helsinkách.
Skupina disidentů poté pod Chartu 77 začala formou petice sbírat podpisy. Originál chtěli předat Federálnímu shromáždění, další kopie pak rozeslat poštou. V lednu 1977 jim v tom ale zabránila Státní bezpečnost. Po automobilové honičce byli dramatik Václav Havel, spisovatel Ludvík Vaculík a herec Pavel Landovský s prohlášením i podpisy zatčeni komunistickou Státní bezpečností.
Přesto se podařilo Chartu zveřejnit – vysílaly o ní rozhlasové stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky a text otiskly přední světové deníky. Každý, kdo chartu podepsal, musel počítat s problémy, přesto se pod text až do roku 1989 podepsalo 1900 lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
