Chcete vidět povřísla a snopy? Dnes už za nimi musíte do skanzenu
Vázání snopů patřilo ještě na počátku minulého století k obvyklým venkovským činnostem. Dnes už si ji ale můžete vyzkoušet hlavně ve skanzenech. V Krňovicích například uchovávají nejen staré stavby, ale i řemesla, která pravidelně představují veřejnosti.
„Chcete, abych byla v kroji?“ zeptala se mě na uvítanou lektorka Petra Zárubová, která mě měla naučit, jak se dříve pracovalo na poli. Kroj samozřejmě výborně dotvoří celkový efekt, a tak jsem si ho také vzala.
Obilí s dlouhým klasem
Jen jsme vstoupily na malé políčko, kde je na ukázku zasetá stará odrůda žita s dlouhým klasem, ocenila jsem i krásný úbor – dlouhá sukně a lněné plátno si se slámou víc rozumí než silonové punčochy. Zatímco dnes dlouhá sláma spíše překáží, ještě před sto lety šlo o výhodu. Ručně kosené obilí se i polehlé dalo lehce sebrat, z dlouhé slámy se vytvořilo povříslo a uvázal snop. Až dvoumetrové snopy se následně opíraly o sebe, aby mohly rovnoměrně uschnout. A případně inspirovat malíře specializující se na krajinky.
Jenže pak přišly kombajny a těžkou ruční práci nahradily stroje, které ale polehlé obilí sebrat nezvládaly. Počátkem 20. století se proto začaly šlechtit odrůdy obilí s krátkou slámou. A půvabné panáky v polích vystřídaly balíky slámy.
Obilná terminologie
povříslo – jednoduchý provázek vytvořený z několika stébel, dva prameny přehneme a uděláme jednoduchý uzel, čímž stébla v podstatě nastavíme a získáme delší kus na převázání snopu
snop – svazek obilí, který obyčejně žena pobrala do náruče a druhá povříslem převázala, aby snop držel pohromadě
panák – 6-8 snopů se postavilo k sobě, aby se vzájemně podpíraly a posledním se navrchu panák zatížil
mandel – panáky se mohly postavit na poli do řady, anebo se stavěly do kruhu, kterému se říkalo mandel
Práce na poli musela frčet
Když vypukly žně, zúčastnila se jich celá rodina, rod nebo i vesnice. Dozrálé obilí bylo třeba rychle vysušit a dovézt do stodoly ke zpracování. Pokud mělo být pár dní bez deště, šlo se na pole.
Vázání povřísel a snopů byla většinou práce žen, které musely rychlým tempem pokračovat za muži – sekáči. Ani povříslo se nedalo udělat dopředu. Aby se dalo dobře uvázat, nesmělo být přeschlé, jinak by se stébla lámala. Vše bylo tedy podřízeno účelu – rychle svázat obilí do snopů a postavit, aby mohlo schnout.
Na poli také nesmělo nic zůstat. Za ženami, které postavily panáky, šly ještě děti, které posbíraly „ouhrabky“, tedy neposečené nebo spadané obilí.
Jak již bylo řečeno, panáky a snopy na polích už dnes neuvidíte. Výjimkou jsou některé skanzeny nebo nadšenci, kteří obilí zpracovávají postaru, například v Sebranicích nebo Širokém Dole na Svitavsku, případně ve Skanzenu v Krňovicích.
