Chráněná krajinná oblast Beskydy slaví 45. výročí od svého založení

13. březen 2018
03764833.jpeg

Beskydy jsou největší, státem chráněnou oblastí u nás. Téměř tři čtvrtiny její rozlohy tvoří lesy a patří k turisticky nejatraktivnějším lokalitám v zemi. Právě velký pohyb lidí a růst obcí je podle ochránců přírody největší hrozbou, které Beskydy momentálně čelí.

„V Beskydech ochrana určitě měla smysl a perfektně je to vidět, když jdeme po hranici CHKO, zvláště pak teda v Moravskoslezském kraji,“ vysvětluje ředitel Správy CHKO Beskydy František Jaskula.

Některé obce hlavně na Frýdecko-Místecku dělí hranice na dvě rozdílné části. „V té volné krajině mimo CHKO je ta zástavba mnohem větší, mnohem silnější, ta krajina je velice přeměněná. A v těch Beskydech, byť je to pořád jeden katastr, jedna obec, tak těch baráků nových je postavených méně a ten původní ráz zůstal zachovalejší,“ dodává Jaskula.

Jenže charakter severní části Beskyd se už dříve výrazně změnil. Kvůli požadavku dolů nebo hutí na více dřeva hory opustili pastevci a jejich louky nahradily lesy. A právě ty lákají stále větší množství turistů.

Přírodní Václavák

„Když se podíváme na Radhošť nebo Lysou horu, tak tam se tomu už i v celostátním hodnocení říká přírodní Václavák. Třeba na Lysou horu je to už kolem 400 tisíc až 500 tisíc návštěvníků ročně,“ upozorňuje pracovník Správy CHKO Beskydy František Šulgan.


Správa CHKO Beskydy zaměstnává 22 lidí, má také 40 dobrovolníků. Ochránci se podíleli například na projektu likvidace invazivní rostliny křídlatky, nyní podporují pastviny na hřebenech či populace

Šulgan se na Správě CHKO stará o sportovní aktivity. Říká, že jich v Beskydech roste vysokým tempem. „Největší problém pro zvěř představuje ten neklid, který v těch horách je. Že to je hustá síť turistických cest, cyklotras a podobně. Takže dnes se návštěvník dostává i do těch nejodlehlejších částí a ta zvěř skutečně nemá klid často ani v noci,“ dodává.

Podle Františka Šulgana se ale situace zlepšuje aspoň v tom, že pořadatelé akcí už častěji chápou nutnost vyhnout se klidovým zónám. Jenže pak se nebe rozzáří ohňostrojem nebo lidé vyrazí do lesů autem a klid je ten tam.

Houbaři, turisté a skuteční obyvatelé

„Tady si myslím, že je to za prvé o osvětě. Aby si lidé uvědomili, že ten les není jenom pro ty jejich sběry hub, ale že tam je ještě někdo další, kdo ho využívá, a začali se chovat trošku uvědoměle. Možná je to výchova, možná je tu nutná určitá represe, abychom lidi s těmi auty dostali tam, kam patří, a ne až hluboko na lesní cesty do nitra hor,“ upozorňuje Jaskula.

Čtěte také

V krajině navíc ubývá migračních tras zvláště pro velké šelmy. Stavby domů nebo zalesňování pak vytrvale ukrajují zemědělskou půdu. Přesto se podle státních ochránců přírody za posledních 20 let zlepšila péče o krajinu.

„Můžeme podporovat takové ty drobné vlastníky, kteří nedosáhnou na zemědělské dotace. A jejich pozemky jsou to nejcennější, co tady přírodně máme. Protože ti drobní hospodáři hospodaří podle sebe a ne podle dotací a umožňují přežívání druhů, které jinak v Evropě anebo i v České republice jsou ohrožené a mizí,“ dodává ředitel Správy CHKO Beskydy František Jaskula.

Dotace slouží třeba k pasení ovcí nebo sekání horských luk.

Beskydy. Panoramatický snímek z rozhledny na Čantoryji (Lysá hora je vpravo vzadu)
  • Životní styl
  • Publicistika
  • příroda
  • Beskydy
  • CHKO