Člověk se vždycky bude mít tendenci cenzurovat, i v hypnóze, říká psycholog a neurovědec Petr Bob

„O mozku se ví hlavně to, že naše vědomí nějak souvisí s činností mozku. Když si člověk něco uvědomí, tak můžeme vidět určité synchronizace na EEG. Ale jinak toho o něm pořád moc nevíme,“ prozrazuje v pořadu Alex a host psycholog a neurovědec Petr Bob.

„Naopak nevědomí neznamená, že o nějaké činnosti nevíme. Třeba nevíme o tom, že nám rostou vlasy, a přesto se to děje. Spousta věcí na základě naší fyziologie takto funguje. Uvědomíme si to, až když nás něco bolí. A naše vědomí je asi půl sekundy od toho podnětu. Přijmeme nějakou informací skrz oči, ta se začne zpracovávat a těch půl sekundy nevíme, co se tam děje.“

K psychologovi musíte mít důvěru

Nevědomím se zabývá zejména psychoanalýza. Hlavním představitelem a zakladatelem tohoto směru byl Sigmund Freud. „Je známé, že ten, kdo jde na psychoanalýzu, si lehne na gauč a psycholog ho vede. Člověk se ale vždycky bude mít tendenci cenzurovat. Přesto to, že přijde, ukazuje, že je aspoň trochu připraven nechat nahlédnout do svého vnitřního světa a že přijímá toho, kdo to s ním bude rozebírat a povede ho.“

„Musí tam být nějaká důvěra. I tak se člověk v hluboké hypnóze může ve vyprávění najednou zastavit. V tu chvíli mu může psycholog pomoct otázkou, co se tam děje, co vidí, co cítí. Tím ho postupně zase uvolní a můžou na té cestičce pokračovat dál.“

Stačí meditovat

Podle psychologa Boba je prozkoumávání hlubin vlastního nitra nekončící proces. „Máme v sobě spoustu věcí z minulosti, které jsme prožili. A když člověk takto uvolní srdce a začne si uvědomovat a propojovat různé stavy vlastní duše, začne se tam rodit nějaká integrita, nějaká osobnost.“

Sám je příznivcem meditace. „Meditace přináší velmi pozitivní vliv na naše duševní zdraví, ale i tělesný systém. Zlepšuje imunitu, protože stres tohle všechno nabourává. Dochází k vnitřnímu zklidnění, neplánujeme a ani se nezabýváme minulostí. Soustředíme se jen na přítomnost a myšlenky nám začnou vyplavovat různé věci. A když jste uvnitř sebe, vyrovnáte se i s negativními myšlenkami.“

Prožitek klinické smrti člověka změní

Klinická smrt, kdy se zastaví dech a srdeční činnost, ale mozek stále funguje, je pro neurovědce pozoruhodné téma. Prožije ji každý pátý resuscitovaný a téměř všichni ji popisují stejně. „Jsou na to různé studie a fenoménem je, že všichni zmiňují světlo a nějaké autobiografické zážitky. Co je ale zvláštní a je také popsané, že je člověk mimo tělo a dívá se na sebe ze shora.“

Takový prožitek člověka změní. „Obecně si začne jinak vážit života a jinak přistupovat k lidem. Ale je lepší, když nemusíme prožít klinickou smrt, ale uvědomíme si věci například pomocí meditace. S tou je člověk určitě odolnější. Proto hledejte sami sebe a netrapte se zbytečnostmi. Meditace v tom může velmi pomoct,“ inspiruje psycholog Petr Bob.

Jaký je rozdíl mezi psychoanalýzou a hypnózou a dá se zneužít? Co se děje v mozku v bezvědomí? Jak funguje mozek u Alzheimerovy choroby? Co se děje s člověkem, který trpí náměsíčností? Poslechněte si v pořadu Alex a host.