Co rádi mlsali naši předkové? Proč by se holky neměly vyhýbat pomlázce?
Tatary, jalovce, voda, pentle, vajíčka i všemožné dobroty. To vše neodmyslitelně patří k velikonočním svátkům. Zejména pak k dnešnímu dni - Červenému pondělí. Dodnes se na něj těší zejména malí kluci, za mrskačku dostanou přeci spoustu dobrot. Dívky už tolik nadšené nejsou. A to je dnešní doba oproti minulosti opravdu umírněná.
Která dnes nedostane tatarem, je prašivá. Toho se ve skrytu duše bály v dřívějších dobách dívky a ženy. Sice se naoko bránily a uhýbaly, ale ve skutečnosti byla čest, když na ni žádný hezký kluk z dědiny nezapomněl s pomlázkou.
„Jeden vyvalil dveře, druhý dívku držel, aby neutekla, třetí ji umýval, další políval, ten pátý umýval všechny další věci a pak se o tu odměnu prostě podělili,“ popisuje dřívější praktiky lektor Muzea Beskyd Jaromír Polášek.
O vyhnání nemocí a příliv čerstvé jarní síly se sice muži starají i dnes. Doby, kdy se na pomlázku chodilo opravdu ve velkém, jsou už však dávno pryč.
„Už to nikdo moc nechce. Já jsem chodíval za sousedkami, za děvčaty na ulici. Dneska tak vyšmigrustuji akorát svou ženu a našich čtrnáct koček, aby byly svěží a čiperné, a pak vezmu ještě jiný jalovec a jedu za maminkou. Ale jiné příbuzné a sousedy už tedy nešlehám,“ dodává Polášek.
Na zámeckém jarmarku ve Frýdku-Místku jsme natrefili na pána ze Sedlišť, který pletl tatary. Akademický malíř Roman Bret.
„To, co teď dělám, je tatar. Plete se s jedním středovým vodícím prutem, oplétá se vždy lichým počtem pět a pět nebo sedm a sedm. Počet proutků je libovolný. Já jich každý rok upletu kolem čtyř tisíc,“ říká výtvarník.
Před Velikonocemi mnohé z žen zasednou ke stolu a začnou malovat vajíčka. U Čiháků v Blatnici pod Svatým Antonínkem to ovšem dělají, ať je svátek, či pátek. Paní Marie zdobí vejce celoročně, aby jich pak měla opravdu velkou zásobu na dobu jarních svátků.
„Blatnická kraslice je taková barevná, třeba má vzor na bečičku, jako na soudeček, protože jsou u nás vinohrady. Potom je vzor na kalich, to je strom života. Dodržuji různé vzory, když mám, tak i žertovné – třeba Miláčkovi z lásky nebo Dávám ti vajíčko podle shody, abys mě nechodil do hospody,“ říká paní Čiháková.
Její manžel takové vajíčko nedostal. Do hospody totiž nechodí. A na zdobení kraslic se také podílí. „Sem tam jí je umyju a jinak vrtám. Přestal jsem vrtat do ní a vrtám do vajec,“ konstatuje Zdeněk Čihák.
Další zajímavosti o Velikonocích uslyšíte v magazínu Křížem krajem. Zabrousíme také do minulosti a povíme si něco o dávných zvycích těchto jarních svátků. Poslechněte si záznam našeho pořadu - viz odkaz 'Přehrajte si celý příspěvek'.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
