Jari|Zdravím Vás , Borku a posluchače NL. Povídám si sám ,se sebou cely živit , jen chci pro zajímavost podotknout díky znalosti několika jazykům tak třeba vypravím si Česky a odpovídám si Anglicky nebo Francouzský. Přesto někdy si sám nerozumím. Mám rad přírodu a každý den si zajdu do lesa promluvit jak se jim tam daří. Mužů potvrdit příroda si děla stále co se ji chce.
Zdraví Vás Jari z pod Skalistskych Hor
Alena|Já sama se sebou rozmlouvám v kostele. Nechodím pravidelně, ale jdu do města a najednou mi něco řekne: pojď sem. To se musí poslechnout, jdu, sednu si do lavice a přestanu vnímat okolní svět a ponořím se okamžitě do sebe, do svých myšlenek a svých rozmluv. Dojdu domů a manžel se zeptá, o čem bylo kázání a já mu popravdě musím říct, že nevím, že jsem nic neposlouchala, že jsem měla jiné starosti. A tímto jsem se sebou vyrovnaná. Dobrou noc.
Eva z jižních Čech|Všechny zdravím. Miluj bližního svého jako sebe sama, nebo jinak řečeno: přijímejte jeden druhého. Na vnitřní zklidnění si člověk musí najít čas. Jde také o to, zda člověk sám se sebou vydrží. Také se někdy modlím, ale při tom nerozmlouvám sama se sebou. Myslím, že při zklidnění i člověk více vnímá svou intuici, ten tzv. šestý smysl. Cestu k vnitřní rovnováze musí asi člověk hledat neustále. Zda hovořím někdy se svým vnitřním já? Čím víc o tom přemýšlím, tím hůře se mi odpovídá ☺. Asi ano, asi někdy hovořím se svým vnitřním já a není to závislé na žádném prostředí, spíše na situaci a náladě. Svět se neustále mění, i naše místo ve světě se mění. Stále se musíme snažit o své místo na slunci, něco pro to dělat. A jak řekl František Nepil: Kdyby si každý z nás trochu poposednul, bude pro každého dost místa na slunci.
Všechny zdravím
Eva
Jan Vodnář|Jsou dva druhy dialogu se sebou. Se svým malým já tedy egem a velkým Já tedy jsoucnem, zdrojem duše. K tomu velkému Já se ale špatně dostává. Člověk se musí dostat za myšlenky. Odložit je a vnímat boha
Hanka|Dobry pozdni vecer pane Borku,je skoda,ze je toto krasne tema tak nepochopene.Velmi me nadchlo,ze se budeme bavit o nasem vnitrnim diteti,ale jaksi se to nedari.Tak vam preji prijemny zbytek vasi sluzby a diky za vase programy.S pozdravem Hanka
Dana z Břeclavi|Dobrý večer všem. No, já abych pravdu řekla, tak sama se sebou rozmlouvám jen tehdy, když něco udělám špatně. To si nadávám, konzultuji nahlas všechno, co si myslím, že je špatně a dokážu to probírat i půl dne. Když je to dobře, pochválí mne ostatní a to si už nemusím probírat. Ale, dneska mám dost kulaté narozeniny, od rána jsem přemýšlela, jestli mám jít na určitou akci a probírala jsem to sama se sebou, co udělat, protože to byla výzva pro mne - udělala jsem rozhodnutí, že půjdu a zkusím, jak to tam bude vypadat a bylo to parádní. Takže příště si pro sebe vyhodnotím i to dobré. Nevím, snad jsem se trefila do tématu. Dobrou noc.
Jana|Zdravím všechny linkaře, pane Borku, zrovna říkáte, že toto téma není zrovna polapitelné a já dodám pochopitelné, proto jsem dříve nenapsala, protože dneska s pochopením, řekněme zadáním, mám trochu problém. Rozmluvy s dítětem v nás ... myslím, že většina lidí to má v životě nastaveno tak, že na dětství vzpomínáme jako nejlepší etapu života. Tady hodně záleží na rodičích, v raném dětství možná více na matce, co do toho dětského mozečku zapíše. Většinou do puberty, někdo i déle si děti myslí, že to, jak žili nebo měli život uspořádán rodiče, že je to správné. Život nás přesvědčí, že tomu vždy tak není. Při vší úctě. Kdo je hodně sám, možná by měl aspoň někdy k sobě promluvit, není to dětinské ani hloupé, aby si uvědomil některé věci. Tím dá určitým svým postupům řád a sám sebe trochu napomene. Já to tak kolikrát dělám, ale denně to není. Je to povzbuzení, někdy se člověku "rozsvítí v hlavě" a jde pak do určitého problému s větší rozvahou a je lépe připraven. Nevidím rozdíl, jestli je to za zimních večerů nebo v létě. Je to v době, kdy máme něco vyřešit, být na určité jednání silní a rozhodní. To je podle mne konkrétně vyjádřeno, jestli se mám ráda nebo ne. Vlastně to naše přemýšlení řekneme nahlas. Snad má to moje dnešní psaní hlavu a patu.
Zdravím všechny a těším se na další téma. Jana
Helena|Podle me zkusenosti je nekdy potreba ignorovat ty, ktery jsou zli a spise se za ne pomodlit, je to vypoved o nich samych a nikdo nemuze druheho zmenit, ta moc je jenom v kazdem z nas. Protoze zlo je takove, ze kdyz vas vtahne do sve pasti, pohlti vas taky.
Daniela z Prahy|Dnešní téma je zapeklitý oříšek. Spíš bych řekla, že byla hozena rukavice společnosti, v níž tiché rozjímání nebo rozmlouvání sám se sebou nepatří k úkonům podobným pravidelnému čištění zubů. Ona to není otázka pro ezoteriky ani pro příslušníky nejrůznějších náboženství. Je to otázka spirituality každého z nás, potažmo celé společnosti. V tom každodenním kvapíku se většinou zastavíme jen ve chvíli, kdy je nám ouvej. Škoda. Proto byl čas pro večerní modlitbu tím správným časem, kdy si naši předci sami se sebou zhodnotili prožité. To se snažím také dělat. A učila jsem to i svá nejstarší vnoučata, když jsme je uložili do postýlky a odříkávali Andělíčku můj strážníčku. Nejde o tu modlitbičku, ale o tu schopnost ztišení. Možná váhám, zda upřímně odpovím na otázku, zda se mám ráda. Snažím se, ale držím se hesla miluj bližního svého jako sebe samého. Spiritualitu pokládám za oblast, kterou bychom neměli zaměňovat za něco jiného. Spiritualita je pro člověka velmi důležitá. Možná se mýlím, ale tak to cítím. Přeju všem před usnutím vědomé zklidnění. Daniela z Prahy
Helena|Dobry vecer vsem. Ja to vidim tak, ze mit rad sam/sama sebe nema se sebelaskou co delat.
Mit rad sama/sam sebe je spise o tom, jak dokazu mit rada lidi kolem sebe a vubec lidi jako lidske bytosti vsude na svete. To, ze se umim vcitit do druheho, protoze jsem na stejne lodi jako oni. To, ze si dokazu uvedomit, ze vsichni jsme propojeni a tak kdyz budu ublizovat jinemu nebo sam/sama sobe, anebo prirode nebo zviratum, ublizuju tim vlastne cele nasi planete. Je to velice jednoduche, ale zaroven slozite, protoze tak jak vyrustame nam neumozni vzdycky si tohle uvedomit. Rozhodne my vsichni sve misto a poslani mame, i kdyz si to vubec neuvedomujeme. Je to dane tim, ze se narodime. Clovek to nemusi brat vubec filozoficky, jen staci, si uvedomit, ze je clovek a ze ma moznost si vybrat byt slusnym a dobrym clovekem, ktery nepouziva ruzne negativni taktiky, ale zije tak, aby nikomu a nicemu neskodil. Mozne to je a ani to neda moc prace. Akorat se asi clovek holt nad tim musi zamyslet. Ale to je idealni svet, i presto by se vsak, podle meho, mel clovek o ten idealni svet snazit a bojovat za to, aby zivot byl zivotem slusnym.
Jana Jirkov|Pěkný pozdní večer Vám Borku i všem posluchačům! Existují 2 typy JÁ: Vyšší Já (můžeme jej nazývat intuice, hlas srdce, vnitřní moudrost) a Nižší Já (naše ego nebo mysl). Tyto 2 typy JÁ se nám od sebe špatně odlišují. Je to dáno tím, že jsme byli celý život zvyklí používat ego a mysl a naše Vyšší Já a intuice byla od dětství dost často potlačovaná až jsme si ji v některých případech uzavřeli úplně. Společnost bohužel podporovala a stále ještě podporuje systém ega a moci. Takže kdo je jiný, tak není pro společnost moc přijatelný. Kéž by jednou přišel čas, kdy systém ega se zhroutí a vznikne nový systém hodnot založených na lásce, vzájemné úctě a porozumění. A jak vlastně tyto dvě JÁ od sebe rozpoznáme? Když k vám mluví Vyšší Já tak v sobě cítíte lásku, klid, mír a důvěru. A to i v situacích nepříjemných či obtížných. Vyšší Já je tedy ze 100% tvořeno LÁSKOU. Vyšší Já sídlí v srdci. Můžete i cítit, že k vám mluví srdce nebo můžete cítit brnění či teplo na srdci či po těle. Naopak Nižší Já je naše ego, které sídlí v mysli, je živo z NELÁSKY a tedy dalo by se říci ze 100% tvořeno STRACHEM. Pokud by jste se přestali bát, tak by ego přestalo mít smysl a zaniklo by. Ego však usiluje o to, aby za každou cenu přežilo, a proto ve vás neustále aktivuje pocity strachu a nelásky a tak se udržuje při životě. Snažte se přijmout vaše JÁ takové, jaké je, nedívejte se na sebe kriticky, ale mluvte o sobě s láskou, naučte se mít rádi takoví, jací jste i např. s nějakým tím špekem navíc:), udělejte z vašich nedostatků vaše přednosti...jako jedna malajská dívka trpící vitiligem (pigmentové skvrny na kůži) a přesto je modelkou! Když nebude mít rádi sami sebe, nemůžete pak chtít, aby vás měl někdo rád!
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČER P.BORKU A POSL.N.L.JÁ JSEM ČLOVĚK KTERÝ ZBYTEČNĚ NEFANTAZIRUJE O SVÉM ŽIVOTĚ A RŮZNÝCH VĚCECH V ŽIVOTĚ.KDYŽ MÁM ŘEŠIT NĚJAKÝ PROBLÉM TAK PROMĚ JE TO ZÁLEŽITOST NA KRÁTKÉ ZAMYŠLENÍ,BUDTO TO PŮJDE ,NEBO TO NEPŮJDE,VĚTŠINOU TO JDE.TAKHLE JSEM TO DOSTÁL OD SVÝCH SUDIČEK DO KOLÉBKY.JÁ TAKY ZATO NEMŮŽU ŽE MÁM RÁD LIDI,DOUFÁM ŽE TO JEŠTĚ PÁR ROKŮ VYDRŽÍ.Z TOHO VYPLÝVÁ ŽE ASI SE MÁM RÁD.JEŠTĚ JEDNOU ZDRAVÍM VŠECHNY POSLUCHAČE N.L.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
helena,matylda|Kéž tato Noční linka přispěje ku pomoci,mnohé duše i těla zemdlené,vyplní své určení JÁ.
JÁ klaním se životu před i za ním,nevzpomínám si na své JÁ v době růstu,ale slyšela jsem vše z otčina,Felixe a Josefa ústů.Vděčná jsem co mám JÁ,radosti ,polibky vždy ráda odevzdám i JÁ.V životě si hraji,ale LÁSKU tu JÁ tajím.Někdy je život výzva,ale stáří ,to je má jizva.Ze záhonu květů a lásky,zůstanou jen mosty.Jaro vůně nepohltí,zůstane v mém objetí.Láska není jen květ sen,JÁ a ON.JÁ mám oči k vidění,SLUNCE zlatí den i klas,louka plná SEDMIKrás,a řeka v plné kráse a uprostře JÁ.Miluješ mne JÁ tebe NE.Život si osladím broskvemi z ČEJČE.JÁ
Sylva|Dobrý večer, pane Borku, vy poznáte jestli komunikujete s vnitřním dítětem, nebo svou duší či podvědomím, nebo vám odpovídá váš anděl strážný, duchovní průvodce, blízký zemřelý či Duch svatý? Leckdo říká "Bůh mi řekl" a přitom..kdoví kdo to byl. Mezi duchy jsou i šprýmaři...Důležité je uvolnit se a cítit klid.
Slyšela jsem na internetu rady jak usmířit se svou vnitřní ženou vašeho vnitřního muže (seznámit je aby se spřátelili)...a taky tam bylo o vnitřním dítěti. Moc zajímavé. A zase nejen sobě připomínám jak jsem se zoufale nenáviděla a vyslala jsem nahoru prosbu o pomoc a uslyšela jsem: Chovej se k sobě jako k dítěti. Kdo to podle vás mluvil?? A vnitřní dítě můžeme uzdravit když se přeneseme do minulosti kdy jsme jako dítě trpěli, to dítě jako dospělý utišit a situaci tak změnit! Přeji všem inspirativní večer a ještě inspirativnější noční sny, ve kterých můžeme dostat odpovědi na otázky když si je vyžádáme do posledního snu před probuzením.....(jestli neusnu, budu jen poslouchat :-)
franz|že by se člověk měl mít rád ? omlouvám se, ale není mi zcela srozumitelný obsah, který pan vítek měl na mysli, má zásada je, že na prvním místě musí být moji bližní, já jsem až na tzv druhém místě, to vše, zdravím z chaloupky pod lesem v bílých karpatech pan franz, nemohu se ubránit, ale cítím zde sebezalíbení, sobeckost, sebestřednost , narcismus......možná se mýlím, ale nemohu jinak
