Divočáci i stáda daňků a muflonů. Brněnská Obora Holedná je oázou klidu uprostřed velkoměsta
Pečlivě udržovaný les, volně žijící zvěř, odpočinkové altánky, prolézačky, naučné stezky a spousta tras pro pěší i cyklisty. To vše nabízí Obora Holedná v Brně. Lesopark, který spravují Lesy města Brna, je celoročně volně přístupný hned z několika stran. Divoká prasata, daňci a mufloni v přirozeném prostředí vytvářejí nebývalou atmosféru spojení s přírodou uprostřed velkoměsta.
Počátky obory sahají do 80. let minulého století. Tehdy jako zábrany sloužily pouze ploty zahrádek, přírodní zábrany a podobně. Postupně získala charakter oploceného lesního areálu, ve kterém hospodaří Lesy města Brna. Chovají tu lesní zvěř, jako jsou daňci skvrnití, jeleni sika či mufloni. V ohrazené obůrce jsou i divoká prasata, mezi kterými se letos objevila i skvrnitá mláďata. Toto netradiční zbarvení není v přírodě ničím ojedinělým a nejde ani o tak zvaný albinismus.
Oboru Holedná upravily Lesy města Brna i pro veřejnost. Je protkána řadou cest a stezek. Lidé tak mohou spatřit lesní zvěř v jejím přirozeném prostředí. Přírodní areál nabízí i několik naučných tras s informačními tabulemi, odpočinkové altánky, hřiště pro děti a zábavné herní prvky s lesní tematikou. Velkým lákadlem se stala i 35 metrů vysoká rozhledna.
Vodní ptactvo našlo útočiště u jezírek. K vidění jsou divoké kachny, kachničky mandarínské a v areálu je možné zahlédnout třeba i datla, žlunu či strakapouda.
Lesopark je přístupný volně po celý rok. Návštěvníci se však musí řídit provozním řádem. Platí zde, podobně jako v ostatních lesích, povinnost mít psa na vodítku, což se bez výjimky týká všech plemen. O zvěř se starají profesionální lesníci, proto platí i zákaz krmení zvířat. Těm by mohla nevhodná strava nejen ublížit, ale způsobit i smrt. Vstupní branky je třeba vždy za sebou pečlivě zavřít a pohybovat se pouze po vyznačených cestách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
