Do Sloupsko-šošůvských jeskyní míří návštěvníci s baterkou i se svatebním závojem

22. leden 2014
Česko – země neznámá

Sloupsko-šošůvské jeskyně ležící v severní části Moravského krasu jsou vůbec nejdelší zpřístupněné jeskyně v České republice. A před návštěvníky se neuzavírají ani v zimě.

„Celková délka všech chodeb je asi čtyři a půl kilometru,“ říká vedoucí jeskyní Miluše Hasoňová a dodává: „Turisté si mohou prohlédnout i Nagelovu propast, vůbec největší podzemní propast v České republice.“

V zimním období je však přístupná pouze část komplexu chodeb, dómů a podzemních propastí. „Ve sloupské části jeskyní totiž zimují netopýři,“ vysvětluje vedoucí jeskyní, proč sem v zimě turisté nesmějí. Při posledním sčítání jich prý bylo kolem dvou tisíc. Do šošůvské části se ale mohou zájemci přijít podívat i v zimě, kdy se mohou vypravit například na prohlídku při baterkách.

Návštěvníci se přitom nemusí bát, že by v nich procházka jeskyněmi jen při svitu baterek mohla vyvolat nepříjemné pocity. „A kdyby byl náhodou ve skupině někdo, komu by tma přece jen neudělala dobře, můžeme okamžitě rozsvítit,“ ujišťuje průvodkyně.

Zimující netopýr

Popularita zimních návštěv jeskyní roste. Milovníci historie si mohou navíc objednat prohlídku s průvodci oblečenými v dobových kostýmech, ti odvážnější se mohou pro změnu vydat do nejnižších míst jeskyní a chodbičkami se doslova proplazit.

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou významným nalezištěm koster jeskynních medvědů, lvů, hyen a dalších živočichů. Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má velmi bohatou krápníkovou výzdobu a také vynikající akustiku, proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. „A čím dál častěji se tu konají také svatby,“ prozrazuje Miluše Hasoňová.


Zvětšit mapu

autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.