Dřevěná rozhledna Ježník nad Krnovem existuje ve stínu kamenné věže Cvilín

7. květen 2015
Česko – země neznámá

Když se dnes obyvatel slezského Krnova zeptáte na název rozhledny stojící nad městem, zmíní většina z nich Cvilín. Je vidět z daleka, a proto se možná téměř zapomnělo, že se už za Rakouska - Uherska obyvatelé Krnova vydávali na výlety směrem opačným, na vrch jménem Vyhlídka. Na tomto kopci stála od roku 1894 rozhledna jménem Ježník.

Tehdy byla vysoká pětadvacet metrů. O dvanáct let později si ovšem Krnované postavili na opačném konci města rozhlednu kamennou - Cvilín, která vydržela stát v nezměněné podobě dodnes. Zatímco rozhledna Ježník za dobu své existence dvakrát shnila, dvakrát padla, aby po čase znovu povstala. Potřetí se to podařilo v roce 2001.

Ježník ale není jenom vyhlídková věž, ze které je vidět až na Lysou Horu v Beskydech. Je to i celá rekreační oblast, kam se chodilo na procházky už za císaře Františka Josefa I. Pod rozhlednou v krnovské části Ježník bývala za časů první republiky navíc spousta hospůdek a hotelů. A řada majetných krnovských podnikatelů si právě tam budovala venkovská sídla.

Dřevěná rozhledna Ježník nad Krnovem

Nejnovější dřevěnou rozhlednu postavili krnovští lesníci z modřínového dřeva. Věž je téměř stejná jako její předchůdkyně, vznikla totiž podle dochovaných fotografií. Když se vydáte cestou od Ježníku k rozhledně, uvidíte po cestě několik informačních tabulí, které historii i současnost rozhledny a jejího okolí mapují.

Pokud přijedete vlakem, půjdete z krnovského nádraží pěšky po zelené turistické značce až na Ježník. Kdo pojede na kole nebo půjde pěšky, vydá se od budovy bývalého hotelu Ozon po červené značce, která ho dovede až na vrchol Vyhlídky k rozhledně.

Otevřeno mají po celý rok a vstupné je zdarma. Ježník je sice vysoký 17,5 metru, ale vy se dostanete pouze do výšky 13,5 metru, kde je poslední podlaží rozhledny. A pokud budete mít štěstí na krásné počasí, uvidíte Krnov, v dáli Beskydy s Lysou Horou a na druhé straně jesenický Praděd, pak město Albrechtice, Linhartovy a také kousek Polska.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d6234.789699690333!2d17.63065524944507!3d50.097394733526755!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDA1JzQ5LjEiTiAxN8KwMzcnNTEuNiJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1430992346704" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Artur Kubica
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.