Dýně

Dýně je bohatá na vitamin A a na steroly. Některé odrůdy mají dokonce až dvanáctkrát více karotenoidů než mrkev, kterou většinou považujeme za nejbohatší zdroj provitaminu A. Tykve obsahují kolem 90% vody. Jejich dužina obsahuje jen malé množství tuku a hodně vlákniny. Proto se výborně hodí při redukčních dietách. Oloupaná jádra můžeme chroupat jako oříšky. Obsahují velké množství olejů, vícenenasycených mastných kyselin, vitaminy A, B a E, cenné minerální látky jako draslík, zinek, hořčík, vápník a železo. Mají příznivé účinky na imunitu, na činnost ledvin a proti potížím s prostatou. Olej z dýňových semen je vítaným pomocníkem v prevenci zubního kazu, působí proti padání vlasů a při lámavosti nehtů. Olej se používá do zeleninových salátů, lze jej užívat jednu lžičku denně jako kůru při potížích. Běžná dýně má kolem 50 kilogramů. V Guinessově knize rekordů se uvádí, že nejtěžší dýně na světě byla devětkrát těžší. Při dobrém uskladnění plody vydrží až do jara. Člověk pěstuje dýně už celá tisíciletí. Podařilo se mu vyšlechtit mnoho různých odrůd, které se odlišují sladkostí, barvou, tvarem plodu i semen, semeny se slupkou či bez ní. Zajímavou variantou je dýně špagetová, která má tvar melounu. Její dužina vařená v osolené vodě se rozpadá na nudličky a osolená a okořeněná, politá máslem a kečupem se podává jako příloha k masům a salátům. Mezi tykve patří také cukety a diskovité bílé patizony. Dýně pocházejí ze severní Ameriky. Živily se jimi indiánské kmeny, které je používaly také jako nádoby. Indiáni jedli i květy tykví, ty se dají plnit jako vinné nebo kapustové listy. Rozemletá dýňová semena podávali naši předkové jako prostředek na sražení horečky. Placatá nažloutlá semínka k nám přivandrovala zřejmě z východu, asi až z daleké Indie. V českých zemích se tykev poctivě sadila a jedla už za našich pradědů. Ti pro ni na zahradách rezervovali teplá slunná místa chráněná před větrem. Pak už jen čekali, až se na pozemku objeví oranžový obr, který zpestřil jídelníček lidí i domácích zvířat. Něco na zub Obrovské plody nejčastěji používáme na kompoty nebo jako zeleninu do sladkokyselého nálevu. V Indii se často podává jako ovoce se šlehačkou, může se také povařit nebo pokrájená smažit jako jiná zelenina. Rozmixovaná se přidává do polévky. Ve Francii se dělá tykvový džem a v Itálii se tykvovou kaší plní sladké knedlíčky zvané ravioly. Semena mají vysoký obsah olejů a proteinů. Lisuje se z nich jedlý olej. Pokud i vám letos na zahradě vyrostla obří dýně a nevíte, co s ní, zkuste si s námi uvařit dýňovou marmeládu a upéct typickou "dušičkovou" pochoutku severoamerického kontinentu dýňový páj. Na marmeládu budeme potřebovat 1,5 kg dužiny dýně, 3 pomeranče, 1 dl vody, 1 plod vanilky nebo vanilkový cukr a 900 g želírovacího cukru. Dýni nakrájíme na kostky. Pomeranče dobře umyjeme, osušíme a oloupeme. Slupky nakrájíme na tenké nudličky a 1 minutu povaříme v horké vodě. V hrnci na slabém ohni uvaříme do zhoustnutí cukr, rozmixované pomeranče a vodu. Potom přidáme nakrájenou dýni, pomerančové nudličky a na kousky nakrájenou vanilku. Vaříme 20 minut. Pěnu, která vzniká při vaření, odebereme naběračkou. Marmeládu nalijeme do sklenic a dobře zavíčkujeme. Sklenice postavíme nahoru dnem, přikryjeme utěrkou a necháme vychladit. Příprava dýňového páje bude na první pohled složitější, ale stojí za to. Na těsto si připravte 4 šálky polohrubé mouky, 1 lžíci cukru, 2 lžičky soli, 1 a 1 šálku másla, 1 lžičku vinného octa, 1 vejce a 1 šálku studené vody. Troubu předehřejeme na 220°C. V míse smícháme mouku, cukr a sůl, vmícháme máslo a vypracujeme těsto. Vejce ušleháme s octem a vodou a směs zapracujeme do těsta. Směs vydá na čtyři páje, ale my budeme péct jen jeden. 3 těsta proto zmrazíme a můžeme ho použít později, třeba s jablkovou, třešňovou nebo ořechovou náplní. Na náplň potřebujeme 4 šálky dýňového pyré, které získáme uvařením a rozmixováním dýňové dužiny, 1 konzervu slazeného kondenzovaného mléka, 2 vejce, 1 lžičky mleté skořice, 1 lžičky mletého zázvoru, 1 lžičky strouhaného muškátového oříšku a 1 lžičku soli. Těsto dáme do kulaté dortové formy tak, aby se okraje zvedaly, a vzniklou misku naplníme dýňovou hmotou. Pečeme 15 minut, poté zeslabíme teplotu na 175°C a pečeme dalších 45 minut.