Eva Kadlčáková
Od června 2025 nepracuje v Českém rozhlase. Údaje již nejsou aktualizované.
Moderuje dopolední a odpolední vysílání a připravuje magazín Zdravíčko.
Co dělám v rozhlase:
Pro Český rozhlas České Budějovice uvádím proudové vysílání, moderuji rozhovory s hosty a pořad Zdravíčko. Mimoto připravuji několik pravidelných rubrik.
Před rozhlasem:
Moje spolupráce s Českým rozhlasem se datuje od roku 1993, s přestávkami jsem prošla redakcemi literatury, zpravodajství a publicisticky. Mezitím jsem si zkusila i práci televizní a agenturní. Každá má něco do sebe, rozhlasová mi ale učarovala nejvíc.
Co mě baví:
Léta mi dělalo potíže oddělit pracovní povinnosti od rodinných, ale s věkem se to lepší. A tak se konečně ráda starám o své blízké, o domácnost i o chalupu. A ve volném čase se snažím cvičit a plavat, chodit do přírody i za kulturou, aktivně se jí věnovat a čas od času vytvořit i něco jiného než koláč. Přesto: svoji profesi mám moc ráda a dokud nezestárnu docela, bude mi s Vámi a pro Vás potěšením...
Všechny články
-
Eva Kadlčáková: Cesty za poznáním
Cesty, zvlášť ty daleké, uskutečňujeme většinou proto, abychom poznali cizí kraje, cizí lidi, cizí mravy. Nezřídka se nám ale přihodí, že daleko od domova, jeho jis...
-
My, feministky
My feministky nepotřebujeme muže… dokud není doma nutné něco přivrtat.
-
Eva Kadlčáková: Hrdé ženy
Hrdé ženy kráčejí světem s hlavou vztyčenou. Znají svou cenu a mají na to krky. Vyčnívají čímsi, nikdy se nezařadily do davu. Umějí něco, co jim jiní závidějí, odma...
-
Eva Kadlčáková: Ať mi někdo poví
Ať mi někdo poví, co se to na mě proboha lepí za chlapy. A proč?!
-
Život za něj položím dvakrát aneb Příběhy "jiných" matek
Tak trochu jiné matky, neboť ve skutečnosti třeba tety, babičky nebo původem úplně cizí paní, to jsou často ženy pěstounky. Přesto je jejich cit ke svěřenému dítěti...
-
Eva Kadlčáková: Co děláme za zavřenými dveřmi
Když jsme samy a jsme si jisté, že nás nikdo nevidí, neslyší a nehledá, pouštíme muziku nahlas, vyndaváme booklety z cédéček, vyřváváme texty a tančíme jako o život...
-
Eva Kadlčáková: O snech
Po řece plaval věneček z pampelišek. Zahlédla jsem ho jen letmo, ale můj pohled se na něj vrátil a zasněně spočinul. Ten věneček mi totiž náhle něco připomněl. Ne t...
-
Eva Kadlčáková: Tak tedy vesmír…
Když o vesmíru, tak o vesmíru. Beztak o něm s přestávkami uvažuju celý život. Jak je velký? Kde končí? Co je za tím koncem? A tak dál… Vy ne?
-
Eva Kadlčáková: Až já budu velká
Všichni máme tendenci datovat přelomové okamžiky k dovršení osmnáctého, třicátého či padesátého roku věku, ale ve skutečnosti se odehrávají v událostech, a to v udá...
-
Eva Kadlčáková: V nejhorších snech
„O tom se mi nezdálo ani v nejhorších snech,“ říkáváme, chceme-li vyjádřit hrůzu hrůz zvanou skutečnost. Jsem ale přesvědčená, že málokterá realita kategorii snů př...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 122
- 123
- 124
- 125
- 126
- …
- následující ›
- poslední »