Ewa Farna: Je tu nějaký problém, pojďme ho řešit a držet spolu jako lidi

Letošní rok (natáčeli jsme v prosinci 2020 – pozn. red.) je pro Vás, řekla bych, dost naruby a já se snažím vykoukat z Vás, co to s Vámi dělá?

Co to se mnou dělá? Jejda! Je to změna. Já jsem od dětství věděla, že chci mít rodinu, takže to nebylo něco, co by mě mělo zaskočit, ale samozřejmě zaskočilo, jak to doopravdy vypadá a funguje. Já jsem vždycky byla člověk, který pracoval. Od dvanácti let, což je delší čas než ten, který nepracuju. Ve 27 je to celkem zajímavý.

Setkání s takovou bytostí, nabitou hudbou, láskou a sakra nakažlivou energií, to je fantastická duševní lázeň.
Kateřina Huberová o Ewě Farne

Najednou je tu jiná situace, kdy je třeba dát sebe stranou, tu práci v nějaké rozumné míře nadávkovat a věnovat se novému životu. Je to hrozně přirozené a zároveň je to někdy facka. Když pracuju a řeknu si – ok, odpovím na mail, ale můžu až třeba za tři dny. Dříve jsem to dělala obratem. Pořád se to učím pochopit.

Nedávno jsme s přáteli muzikanty srovnávali českou a polskou hudební scénu. Protože jsou v tom rozdíly.

Hmmm jo...

Nevím, jestli je to jen dojem nebo to cítím správně, ale když zpíváte v Polsku, tak vlastně Váš repertoár je maličko jinak...

Fakt, jo?

Jo. Máte tendence „lézt jinam“, hrajete si se složitějšími věcmi...

...ale přitom ten repertoár je úplně stejný. To je vlastně zajímavé – že jsou to stejné písničky, jen mají český a polský text. Ale často je to vnímáno i naopak. Poláci mi říkají – proč to, co děláš v Čechách, je u nás jinak?

A proč je to jinak?

Já vůbec nevím. Pro mě je to to samé. Malá odlišnost tam je. Já mám třeba teď novou písničku. To jsem ještě nikde neříkala. V písničce na českou desku je téma o tom, že se všechno zkracuje. Máme hashtagy, titulky místo celých textů, filmy místo knih... Nevnímáme věci v hlubším kontextu a já tam zpívám, že dokonce i „A“ v mém příjmení je krátké. Češi mě často psali Farná. A teď jsem to chtěla tlumočit do té polštiny a najednou mi došlo, jak to jako přetlumočit, když v polštině je samozřejmé krátké A. Takové sdělení v tomto kontextu ztrácí význam.

Ewa Farna během natáčení rozhovoru s Katkou Huberovou|foto:František Tichý,Český rozhlas Ostrava

Nebo jsem ani netlumočila písničku Boky jako skříň. Protože v Polsku to, že nemám modelkovské míry, bylo mnohem, ale mnohem menší téma než v Čechách. Tam to lidi neřešili. Jo, je to zpěvačka, která není vyhublá, má pár kilo navíc, ale není důvod se o tom rozepisovat, protože to není nic, co by mělo definovat tu Ewu. A u nás z toho ten bulvár udělal tak velký téma, že mě lidi vnímají hlavně skrze to.

Umíte definovat zvláštnost toho uplynulého roku?

Spíš mám pocit, že se prostě jednou za čas objeví vlivy, které nás mají naučit pokoru vůči životu. A vděčnost. Za práci, kterou máme, za to, že můžeme být spolu – když teď vlastně nemůžeme. Protože všichni jsme v běhu a honu za něčím. Tak teď se to zastavilo. A buď to můžeme brát jako – tak fajn, máme být teď s tou rodinou, nebo jako znamení, že se máme vrátit do sebe. Že moc koukáme ven a málo dovnitř. Co vlastně chceme, co nám vyhovuje, co nám prospívá, co nás zatěžuje.

11 fotografií

Já sama patřím mezi ty uhnané lidi. Furt dělám něco venku, a když mě zastavíte a zeptáte se – tak jak to teda cítíš, tak se musím zamyslet. Zeptat se sama sebe. Myslím, že ta doba nám třeba měla přinést i tohle poznání. Nebo mohla by. Druhá věc, méně pozitivní je, že zase je to nějaký stav věcí, který tu společnost rozděluje. To je fakt nebezpečný a myslím, že už jsme rozdělení dost, že by nás to spíš mělo pojit. Je tu nějaký problém, pojďme ho řešit a držet spolu jako lidi.

Mateřství

Vážně mě to zajímá – jaká jste matka?

Huu... No, já o tom vlastně nikde nemluvím, ale tohle je jiná situace. No, vidím v sobě svoji mámu taky a v něčem jsem jiná. Prostě další generace, ale jinak to vychází z mý mámy. A já vůči ní cítím velkou vděčnost a spoustu věcí chci dělat, jako ona. Já tam pořád vidím ten vzor v rodičích. A vidím, co všechno dělali dobře a co všechno mysleli dobře. I já budu chránit svý dítě, i když ono v ten moment tomu nebude rozumět, ale já to dělám s tím nadhledem.

To se vracím k tomu tématu víry. Ten „rodič“ nahoře, to je ta moje víra v Boha. Ten „rodič“ ví líp než já. On ví, proč se tohle teď děje a jenom dělá všechno pro to, aby to dopadlo dobře. A stejné to je v tom našem menším rodičovství tady. Teď poznávám to, co mamka tehdy myslela se mnou dobře.

Nedávno jsem viděla Váš streamovaný koncert s Karlovarským symfonickým orchestrem. Jsou to zážitky, které vnímáte nějak jinak?

Určitě bych online koncert bez diváků normálně nedělala. To by nemělo význam. Teď je to jediná možnost, ale zase jich nemůžete dělat hodně. Každý týden stejný repertoár, to nikoho nezajímá. Ale tohle s tím orchestrem bylo speciální, bylo to u příležitosti vydání mé LP desky – vinylu, takže to mi nějak dávalo smysl.

Ewa Farna

Zpěvačka (narozena 1993 v Třinci) působící v oblasti populární a rockové hudby. Písně interpretuje v češtině a polštině. Ještě jako dítě ji objevil producent Lešek Wronka. Ewa pak první singl nazpívala ve svých 13 letech.

Ukázala se také jako porotkyně soutěže Česko Slovenská SuperStar pro rok 2013. Od téhož roku udržovala vztah s kytaristou doprovodné kapely Martinem Chobotem, v září 2017 se vzali, mají spolu syna Artura.

Ale co mě dostalo, byl jeden moment, kdy jsem se rozbrečela na tom koncertě. Já jsem takový brečící typ (smích). Vždycky jsem si myslela, že je to jenom těma lidma. Ale to, že  se mi to stalo i v situaci, kdy tam ti lidi nebyli, mi dokázalo fakt, že mě dojímá ta hudba samotná. To zpívání a ten dar, který mám. Že se můžu živit tím, co mě baví a to je takový moment ... fakt jako ... no Boží zážitek. Doslova. Jako by skrze mě proudila nějaká vlna a že já jsem tu jenom od toho, abych předala těm lidem nějakou emoci. Bylo to pro mě silný poznání, že pro mě je ta hudba tak důležitá. Uklidnila jsem se, že to není pouze to pozlátko nebo ten úspěch, který ona – zaklepu to – přináší, ale že to je podstata, jako taková.

Takhle nějak vznikal tento rozhovor :)|foto:František Tichý,Český rozhlas Ostrava