Expedice míří do posledního zbytku civilizace

Praha, Frankfurt nad Mohanem, Bahrajn a Islámábád. Po této letecké trase se vydalo devět českých horolezců do oblasti K2. Celkem v letadlech a na letištích prožili 24 hodin. V Pákistánu, kde panovala třicetistupňová vedra, už mají za sebou i oficiality jako přivítání u ministra turistiky, přebalování materiálu a teď jsou na cestě k horám.

Téměř tři měsíce na cestách, materiál pro zhruba desítku lidí - to je více než tuna váhy. "Hygienické potřeby, jídlo, oblečení, karimatky, knížky, komunikační zařízení, notebooky, centrála, benzín," vyjmenovává člen expedice Libor Uher některé položky tunového nákladu nabaleného do speciálních třicetilitrových sudů.

"Je to takový mix. V případě, kdyby se jeden sud s nějakým specifickým materiálem ztratil, mohlo by to ohrozit i celou expedici. V každém sudu je tedy trocha jídla, trocha peří, oblečení, prostě od každého trochu. I kvůli rozložení váhy," dodává Uher.

Hypermarket tam sice na nákupy není, ale jinak je vysokohorská turistika velmi výhodný a promyšlený byznys. Například v této době je jenom na K2 deset až patnáct expedic. Existují agentury, u kterých si objednáte různé druhy servisu - řekněme od polopenze až po fullservis - a nemusíte se vůbec o nic starat. Seženou vám i šerpy, kteří na sebe naloží náklad, donesou ho pod horu do základního tábora a potom jedou domů.

Expedici teď čeká poslední cesta džípem do vesnice Ascoli a potom už sedm dní po svých až pod horu.