Fenykl obecný

Fenykl pochází původně ze Středomoří a jihozápadní Asie. Jako salátová zelenina se u nás pěstuje fenykl se zdužnatělými řapíky. V teplejších oblastech zplaňuje, můžeme se s ním pak setkat na rumištích, kompostech a úhorech. K léčebným účelům se využívá plod bohatý na silice. Obsahuje flavonoidy, organické kyseliny, vosky a sacharidy. Plody fenyklu obecného odstraňují křeče hladkého svalstva. Čaj ze sušených plodů je výborným prostředkem proti nadýmání. Dětem se odedávna podával fenyklový odvar při bolestech břicha, střevní kolice, chrapotu, kašli, nechutenství a zácpě. Působí dezinfekčně, napomáhá odstranění hlenů při onemocněních horních cest dýchacích. Některé látky obsažené v plodech povzbuzují pohyby střev a působí na vylučování trávicích enzymů. Fenykl působí slabě močopudně. Přidává se do čajových směsí pro vylepšení jejich chutě a vůně. Kojícím ženám se ještě dnes doporučuje pít fenyklový odvar, protože účinné látky přecházejí do mléka. Fenykl jako zelenina obsahuje vitaminy C a E, stopové prvky a hodně vlákniny. Fenykl putoval napříč kontinenty, jeho sladkou chuť a léčivé účinky zná lidstvo už několik tisíc let. Používali ho ve starověké Číně, Indii, v Egyptě, odkud přešel do Řecka a Říma. Považoval se za všelék a afrodisiakum. Ve středověku se ve střední Evropě rozšířilo pěstování fenyklu díky klášterním zahradám. Středověcí návštěvníci kostela žvýkávali jeho semena během nudných kázání, aby utišili kručení v žaludku. Byl součástí léčivých receptur a také likérů. Mattioli ho ve svém herbáři nazývá vlašským koprem. U nás se pěstuje od 19. století na jižní Moravě v okolí Hustopečí a Bzence. Na počátku 20. století se používal na podporu trávení, k pročištění plic, jater a ledvin, k získání zvučného hlasu, na oční výplachy a na hojení ran. Kvalitní droga na lékařské účely se dříve sklízela hřebeny. "Česaný fenykl" tvořily první zralé plody. Po této sklizni se rostliny nechaly stát na poli až do října. Fenykl se na podzim posekal, sušil ve snopech jako obilí a nažky se mlátily. Méně kvalitní "slamnatý fenykl" se pak používal hlavně v potravinářství. Fenykl se používá i v kosmetice k ovonění mýdel a dalších přípravků. Najdeme ho také v předpisech tradičního romského léčitelství. Při onemocněních ledvin, jater a žlučníku se fenyklové plody kombinují s natí či kořeny petržele, celeru a natí kopřivy. Stejný díl usušených drog utlučeme na prášek a přidáme k němu roztlučený jalovec. Dva až tři náprstky připraveného prášku dáme do sklenice a zalijí se vroucí vodou. Necháme louhovat až do zchladnutí. Přidáme 200 g cukru a vaříme 15 minut v porcelánovém hrnečku ve vodní lázni. Vznikne sirup, který přidáváme do pampeliškového čaje a pijeme 4 šálky denně. Při onemocnění ledvin se užívá 1 čajová lžička sirupu na šálek čaje, v případě jaterních a žlučníkových poruch se přidává 1 polévková lžíce. Přestože tento recepis vypadá složitě, prý působí zázračně. Něco na zub Fenyklové nažky se používají odnepaměti jako koření. Přidávají se tradičně do likérů, sladkého pečiva a chleba. Fenykl se přidává při konzervování k nakládaným okurkám, řepě, zelí a jablkům. Koření se jím omáčky a polévky. V obchodech se zeleninou najdeme i dužnatý fenykl, který se výborně hodí do zeleninových salátů. Vařený nebo dušený ho můžeme podávat i jako přílohu. My našim hostům nabídneme fenykl zapečený se smetanou a chutný letní zeleninový salát s fenyklem a ovocem. K přípravě teplého pokrmu potřebujeme 2 lžíce citrónové šťávy, 2 hlízy fenyklu nakrájené na tenké plátky, 60 g másla, 125 g nízkotučného taveného sýra, 1,5 dl nízkotučné smetany, 1,5 dl mléka, 1 vejce, 2 lžičky semínek kmínu, 60 g strouhanky, sůl a pepř. V pánvi přivedeme k varu vodu a přidáme citrónovou šťávu a fenykl. 2-3 minuty vaříme, až zbělí, necháme okapat a dáme do máslem vymazané zapékací mísy. V míse dohladka utřeme tavený sýr. Přidáme smetanu, mléko a vejce a důkladně ušleháme. Dochutíme solí a pepřem a směsí zalijeme fenykl. Na malé pánvi rozehřejeme 15 g másla a na mírném ohni smažíme 1-2 minuty kmín, dokud nepustí vůni. Posypeme jím fenykl. Na pánvi rozehřejeme zbytek másla. Přidáme strouhanku a na mírném ohni za častého míchání osmahneme, až mírně zhnědne. Rovnoměrně jí posypeme povrch fenyklu. Dáme do předehřáté trouby a při 180 stupních Celsia necháme péct 25-30 minut. K zapečenému fenyklu můžeme podávat salát s jižním ovocem. Na ten si připravíme 1 čerstvý fenykl, 1 hlávkový salát, 200 g koktejlových rajčat, 1 grep, 150 g datlí nebo fíků, 150 g krabích tyčinek, vinný ocet a olivový olej. Očištěnou zeleninu nakrájíme, grep oloupeme a nakrájíme stejně jako fíky a krabí tyčinky. Vše polijeme octem, olejem a důkladně promícháme. Necháme vychladit a podáváme s bílým vínem.