Festival Babel Music XP. Slunce svítí pro všechny hudebníky stejně

Reportáž z hudebního festivalu, který ke konci března proběhl v Marseille.

Název Babel Med sice vystřídal daleko normálnější Babel Music XP, ale co je podstatné, akce se po nucené šestileté přestávce konala na tom samém místě. Genius loci patinou otřískaného bývalého přístavního skladiště cukru Dock des Suds totiž snad ani nelze nahradit. Stejně tak nezměrné úsilí organizátorů, kteří se znovu vyloženě překonali. Množství různých jazyků, symbolů Babelu, které zaznívaly v uličkách veletrhu, u kulatých stolů i v koncertních sálech, pak vyjadřovalo rozhodné odmítnutí obrátit se do sebe a přijmout kulturní uniformitu.

Babel zahrnuje také veletrh určený profesionálům z branže, nicméně víc než prostředí pro uzavírání obchodů a domlouvání koncertů, představuje přátelské setkání starých známých. Nemá cenu si nic namlouvat, hudba, kterou můžete na festivalu zažít, patří spíš na okraj běžného hudebního řečiště a pokud při pohledu na plakát propadáte panice, že většinu vystupujících neznáte, zůstaňte v klidu, to je prostě Babel. A proto tam všichni tak rádi jezdíme a necháme se hýčkat Mademoiselle Marseille. Ano, přístavní město lze brát za pevnou součást pečlivě promyšleného hudebního programu, zahrnující procházky multikulturními čtvrtěmi v okolí Starého přístavu, do kterého dodnes připlouvají lodě z Etiopie, odkud pocházejí zpěvačky skupiny Kutu. Strhujícímu elektro-rock-popu s nimi vládne francouzský houslista Théo Ceccaldi. Mimochodem, v červnu se představí na pražském festivalu Respect.

Letošní veletrh nově proběhl v kulturním komplexu La Friche; architektonicky úžasně přebudované továrně na tabák. Což dávalo smysl. Od 90. let je volně otevřen umělcům a občanům. Najdete tu koncertní a divadelní sály, rezidenční dílny, knihkupectví, restaurace, ale i sportovní hřiště. La Friche je zkrátka místo pro setkávání a svobodné sebevyjádření a čtvrti La Belle de Mai dodalo zcela nový impuls k městskému životu. Odtud už je pak kousek do La Plaine, bohémské čtvrti s arabsko-africkými tržišti věnované pouličnímu umění, ve které je snad každý centimetr využit streetartisty pro tematicky různorodá graffiti. Autentický proletářský ráz čtvrti na Babel přenesl tamní rodák Sam Karpienia. Mandolista a zpěvák se skupinou De La Crau přitáhl největší pozornost místních obyvatel i díky zpívání v okcitánštině a drsnými texty o životě rybářů a dělníků v docích.

To vše dotváří kulturně pestrou kosmopolitní společnost Marseille přenesenou na Babel neboli Babylon, jinými slovy festival bez jasného žánrového zaměření, kam se jezdí za poznáním a pochopením, že slunce svítí pro všechny hudebníky stejně. Jak říká ředitel festivalu Olivier Rey, cílem Babelu je překlenout hranice všech kulturních zón světa a nechat hudbu promluvit o tom, jak se žije jinde a navzájem se u toho mezi sebou bavit, poznávat se a vzdávat úctu tradicím a hrdinům minulosti. Na tom byl postaven koncept alžírského projektu Les Heritieres, ve kterém Souad Asla s kapelou a dvěma kolegyněmi zavzpomínala na legendární zpěvačku Cheikhu Rimitti z přístavu Oran, považovanou za Matku stylu rai.

Třicítka koncertů rozprostřených do třech večerů zahrnovala umělce z Provence, severní Afriky, Íránu, Sýrie, Konga, Etiopie, Kanady, Španělska, Itálie nebo ostrova Réunion. Co koncert to jiný druh hudby, a jen pro představu: po odchodu z vystoupení konžské skupiny Fulu Miziki ničící publikum tranzovními rytmy se třeba ocitnete v komorním sálu, kde Walid Ben Sellim z Maroka zpívá súfijskou poezii za doprovodu harfenice. 

A jestli nějaká skupina symbolizuje kosmopolitní vyznění Babelu, určitě si připomeňme alžírsko-marocko-francouzskou skupinu Al-Qasar, která se na Babelu představila se súdánsko-americkou zpěvačkou Alsarah. Valivý, těžký rockový zvuk postavený na severoafrických rytmech, psychedelii, punku, gnawa a raii řídil fenomenální kytarista Thomas Attar Bellier. A početné české výpravě bylo v tu chvíli jasné, že návštěvníci festivalu Colours of Ostrava se mají opravdu na co těšit.

Na závěr snad jediné: bylo mi ctí být organizátory znovu pozván na tak výjimečnou, lidskou vstřícnou a hudebně-společensky nezaměnitelnou akci. Nehledě na to, že festival Babel od chvíle kdy do Marseille jezdím, považuji za vrcholnou evropskou hudební událost s obrovským kulturním dosahem.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.