Generální prokurátor komunistické NDR se narodil v Bedřichově v Jizerských horách

Sám se vyučil knihtiskařem a až do roku 1938 se v Jablonci nad Nisou tímto řemeslem živil.

Ve 14 letech vstoupil do Komunistického svazu mládeže a o pět let později do Komunistické strany Československa. O několik let později byl předsedou okresního sdružení svazu mládeže.

Po připojení Sudet k Německu byl Josef Streit jako komunista a funkcionář zatčen a uvězněn nejprve v koncentračním táboře Dachau, později v Mauthausenu. Věznění přežil a v roce 1945 se vrátil do Bedřichova, kde pracoval na národním výboru.

Zanedlouho patrně dobrovolně odešel do východoněmeckého Meklenburska, kde se podílel na budování komunistické mládežnické organizace Svobodná německá mládež (FDJ) a také vstoupil do německé komunistické strany.

V roce 1946 nastoupil do kurzu pro soudce z lidu a začal pracovat na soudu. Absolvoval další školení a rychle postupoval dál. V roce 1951 už byl Josef Streit vedoucím tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti a redaktorem časopisu Neuejustitz.

Po absolvování večerní univerzity marxismu-leninismu se stal prokurátorem na Nejvyšším státním zastupitelství. V této funkci vedl Akci Rose, při které byli pozatýkání majitelé hotelů a penzionů u Baltského moře, a pak odsouzení za porušování zákona o socialistickém vlastnictví a uvězněni.

V roce 1962 se stal generálním prokurátorem a asi o tři roky později dokončil studium práv na Humboldtově univerzitě.

Josef Streit byla také členem ústředního výboru komunistické strany (SED). Prokurátorem byl až do odchodu do důchodu v roce 1986. Východoněmecký komunistický režim mu během jeho kariéry udělil nejvyšší vyznamenání, jako byl řád Karla Marxe, Vlastenecký řád za zásluhy a další. Josef Streit zemřel v roce 1987. Pochován je v Berlíně.

Im Jubiläum der Woche erinnern wir wieder an einen Deutschen aus Böhmen, welcher nach dem Krieg in der ehemaligen DDR landete: Josef Ernst Streit.

Streit wurde am 9. Juni 1911 in Friedrichswald im Isergebirge in die Familie eines Glasschleifers geboren. Er erlernte er den Beruf des Buchdruckers in Gablonz an der Neiße. Anschließend war er auch im Beruf tätig. Mit 14 Jahren trat er dem Kommunistischen Jugendverband der Tschechoslowakei (KJVTsch), 1930 der Kommunistischen Partei der Tschechoslowakei (KPTsch) bei.

Von 1936 bis 1938 war er Vorsitzender der Kreisleitung Reichenberg des Kommunistischen Jugendverbandes (KJVTsch). Nach der Besetzung der Sudetengebiete durch deutsche Truppen 1938 wurde er verhaftet. Ab Mai 1939 war er im KZ Dachau, später im KZ Mauthausen inhaftiert und wurde am 5. Mai 1945 dort durch US-Truppen befreit. Dann war er zunächst als Angestellter im Gemeindeamt Friedrichswald (Bedřichov) tätig. Er siedelte nach Mecklenburg über, beteiligte sich dort am Aufbau der Freien Deutsche Jugend (FDJ) und trat der Kommunistischen Partei Deutschlands (KPD) bei.

Streit absolvierte 1946 einen Volksrichterlehrgang und war anschließend von 1947 bis 1949 als Amtsrichter in Schönberg tätig. 1951 war er schon als Hauptreferent, als Pressereferent, als Leiter der Pressestelle des Ministeriums für Justiz sowie als Redakteur der Zeitschrift Neue Justiz tätig. 1951 wurde Streit zum Staatsanwalt bei der Obersten Staatsanwaltschaft. Dort führte er die Aktion Rose an, in der Inhaber von Hotels und Gasthäuser an der Ostsee verhaftet wurden und dann für Verstöße gegen Gesetze über das sozialistische Eigentum eingesperrt.

Im Januar 1962 wurde Streit zum Generalstaatsanwalt gewählt und bekleidete dieses Amt bis zu seinem Eintritt in den Ruhestand im Juni 1986. 1965 wurde er an der Humboldt-Universität zu Berlin mit der Arbeit „Entwicklungstendenzen der Klassenjustiz in der Weimarer Republik“ zum Dr. jur. promoviert. Von 1963 bis 1987 gehörte Streit als Mitglied dem ZK der SED.

Das Ostdeutsche Regime zeichnete Streit mit vielen Auszeichnungen aus: Orden „Banner der Arbeit, Vaterländischer Verdienstorden (VVO) in Silber (1961), in Gold (1971) sowie Ehrenspange zum VVO (1981) und mit dem höchsten Orden: Karl-Marx-Orden (1976 und 1986).

Josef Ernst Streit starb am 3. Juli 1987 und ist in Berlin bestattet.