Narodila jsem se v roce 1980 v Praze. Na Fakultě sociálních věd jsem vystudovala žurnalistiku a mediální studia. Během studia jsem začala pracovat v přílohách Lidových novin, kde jsem nakonec strávila pět let. Následovala roční zastávka v MF Dnes. Sedm let jsem pak vedla hudební web mediální skupiny Lagardére Active ČR.
Byla jsem členkou redakce českého Newsweeku, kde jsem se starala o kulturní rubriku, poté jsem rok editovala kulturu na Aktuálně.cz. Na Vltavě jsem do dubna 2024 pracovala jako editorka a moderátorka pořadu Vizitka.
Často/ráda poslouchám hudbu, chodím na výstavy, čtu, chodím do kina, běhám, vyrážím na výlety po Česku i do zahraničí, kreslím, chatařím a s kytarou a počítačem zkouším skládat písničky. Dvanáct let jsem zpívala ve vokálně-instrumentálním souboru Doubravánek.
Všechny články
-
Marie Tomanová: Je to dobrý, patřím sem, řekla jsem si, když jsem své fotky viděla v New Yorku
Marie Tomanová toužila po dráze umělkyně, jenže v malířském ateliéru na brněnské FaVU se jí žádného povzbuzení nedostalo. Odešla proto do USA a zkusila štěstí v New Yorku.
-
Na generaci dětí i rodičů se dívám poctivě. Ze srážky jejich pravd vzniká humor, říká Tomáš Pavlíček
Na gymnáziu byl domovem Tomáše Pavlíčka biograf Svět, kde „viděl skoro všechno“, a s kamarádem pak na kameru točil krátké filmy. U kinematografie na radu otce zůstal.
-
Díky filmu Chybění o Jánu Mančuškovi můžu mluvit o otcovství s nadhledem, říká filmař Štěpán Pech
O tatínka – psychiatra a literáta – přišel Štěpán Pech v šestnácti. Deset let poté odešel jeho rodinný přítel a konceptuální umělec se schopností „vidět víc“ Ján Mančuška.
-
Uslyšel jsem orchestr a řekl si, že je to svět, kam chci patřit, říká dirigent Chuhei Iwasaki
Tuzemská hudba rodákovi z Tokia Chuhei Iwasakimu učarovala v polovině nultých let, kdy v Japonsku slyšel Českou filharmonii. Konzervatoř i vysokou školu studoval v Praze.
-
Kdybych žil na předměstí Prahy nebo Brna, Waldvillu nikdy nenapíšu, říká spisovatel Miroslav Stuchlý
Sudety má v krvi – narodil se v Šumperku a studoval v Liberci. Povoláním je stavební inženýr, sám píše básně i prózu, oboje ovlivněné místopisem Jizerských hor.
-
Když znám dílo notu po notě, orchestr ochotně přijme mou vizi, říká dirigentka Anna Novotná Pešková
V dětství toužila po profesi operní zpěvačky, záhy ale zjistila, že to není její parketa. Na konzervatoři si tak ke zpěvu přibrala dirigování.
-
Německé divadlo je tradičně politické, reflektuje i otázky genderu, říká dramaturg Petr Štědroň
Všechno, co jste chtěli vědět o divadle německy mluvících zemí, nabízí Pražský divadelní festival německého jazyka pod vedením Petra Štědroně. Do Prahy se přesunul z Brna.
-
Předpověď počasí mě zajímá jen tehdy, když hrajeme venku, říká vědec a hudebník Kryštof Eben
Kryštof Eben vystudoval matfyz a podílí se na vývoji předpovědních modelů. Kromě toho ale stále hraje na několik nástrojů v kapele Bratři Ebenové. Jak si pánové dělí práci?
-
Někdy strávím víc času stavěním nástrojů do správného tvaru než zkoušením, říká Martin Opršál
Co dělat, když hráč na bicí uprostřed skladby zjistí, že je tak náročná, že ji s aktuálním rozložením nástrojů nedokáže dohrát? Zkušenost s touto situací má Martin Opršál.
-
V Japonsku je každý člověk sám, o smutek se není s kým podělit, říká sklářský výtvarník Václav Řezáč
„Miluju sklářskou huť. Žhavou hmotu rád nabírám, rád jí polévám tavenou plastiku,“ popisuje Václav Řezáč svůj oblíbený životní i pracovní pocit na pomezí rozumu a intuice.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- následující ›
- poslední »