Havířov si připomíná 60. výročí tragédie na dole Dukla. Zemřelo tehdy 108 horníků

Za každým zemřelým horníkem zůstává příběh. Jako například za teprve jednadvacetiletým Ladislavem Hantlem. Jeho žena Květa si osudný den pamatuje dodnes. Na dole Dukla pracoval nejen její manžel a bratr, ale také její strýc.

„Byl záchranář a vyprávěl mi, jak ti chlapi řvali za stěnou. Byla jsem tehdy těhotná a v první chvíli jsem uvažovala, že to dám pryč, ale rodiče mě přemluvili,“ paní Květa se dodnes při vzpomínce neubrání slzám. Dítě si ale nakonec nechala a dnes je už několikanásobnou prababičkou.

Čtěte také

Kamila Hladká: Hornické vdovy. Příběhy osmi žen, kterým důlní neštěstí vzala manžely

Jedním z doposud žijících pamětníků  je i Jaroslav Gongol. Když se tragédie stala, na dole pracoval teprve týden. „Byl jsem tehdy v oblasti, která nebyla přímo zasažena, tak se mi spolu s dalšími 64 horníky, které jsem měl jako revírník na starosti, podařilo utéct. Málem jsem byl na tom památníku zvěčněný taky,“ vzpomíná.

I přes tuto tragédii neměl Jaroslav Gongol strach znovu do šachet sfárat a nakonec se z něj stal ředitel celého dolu.

Podle Eduarda Heczka z hornické obce se v osudný den nedopatřením spustil pásový dopravník, který se vzápětí vznítil. Kvůli metanu a uhelnému prachu pak došlo k několika výbuchům.

„Ten požár se snažili nejdříve přímým zásahem uhasit, ale to se nepodařilo. Proto následně havarijní komise rozhodla o uzavření těch úseků. A to bylo to neštěstí, že v tomto požářišti zůstali i ti horníci,“ popisuje Hezcko.

Lidí, kteří tuto tragédii pamatují, ubývá. Tři pozůstalé vdovy a právě bývalý ředitel Jaroslav Gongol se ale dnes sešli, aby památku svých kolegů a manželů uctili.