Hejtmanství chce rozšířit síť služeb pro seniory. V roce 2050 mají důchodci tvořit třetinu obyvatel

Třiasedmdesátiletá paní Jana už za sebou zkušenost s domovem důchodců má. I kvůli jinému režimu v něm vydržela jen necelý půl rok.

„Byl to výborný domov, ale nemohla jsem si zvyknout na ten systém – tři hodiny mezi jídlem a jenom vařené jídlo, já mám ráda pečené maso a takové tučnější,“ říká důchodkyně.

Na jedno místo v domově pro seniory dnes v Moravskoslezském kraji podle statistik hejtmanství čeká zhruba 40 zájemců. Podle zkušenosti krajských úředníků ale mnozí lidé podávají žádost, i když nemusejí.

„Podávají třeba pět, šest žádostí na všechna zařízení ve svém městě, v blízkém okolí. Ale ve chvíli, kdy se tam provede sociální šetření, se zjistí, že vůbec do toho domova nechce, že to má jen pro případ, že by se něco stalo. Čekací doba na druhou stranu se taky málokde pohybuje pod tři měsíce zvlášť na péči o lidi třeba s demencemi, tak někde se čeká déle než rok,“ potvrzuje vedoucí krajského odboru sociálních věcí Daniel Rychlik s tím, že mnozí žadatelé zapomínají třeba i na existenci terénních služeb. Ty můžou být podle něj pro starší lidi často příjemnější.

„Podporujeme trend, aby lidé byli co nejdéle doma. A to nejen z ekonomických důvodů ale zejména proto, aby mohli být ve svém přirozeném prostředí v rámci svých přirozených kontaktů. Budeme dále intenzivně rozvíjet terénní formy péče a ruku v ruce s tím i formy pobytové pro lidi, u kterých už v terénu tu péči není možné zvládnout,“ dodává Rychlík.

Nový domov pro seniory má vyrůst například v Kopřivnici. Ta je dnes jedinou obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji, která na svém území podobnou službu nemá.