Hermína Týrlová: Já jsem si ověřila, že mi děti rozumí, v tom, když jsem už jako malá psala básničky
11. prosince 2020 uplynulo 120 let od narození české scenáristky, režisérky a animátorky, jejíž tvorba je spojena s Filmovým studiem ve Zlíně, Hermíny Týrlové. Nabízíme životní příběh této ojedinělé ženy.
První dáma animovaného filmu, i tak bychom mohli nazvat Hermínu Týrlovou. Narodila se 11. prosince 1900. Její otec byl horník na Příbramsku a výborný řezbář. Zahynul při důlním závalu, když byly Týrlové pouhé 4 roky.
V jedenácti letech jí umírá i matka a Hermína Týrlová odchází do sirotčince. Vždy ji lákalo divadelní prostředí, chtěla se učit tančit a zpívat. V pražském Lidovém divadle Uranie se potkává se svým budoucím manželem Karlem Dodalem, který jí později zasvětí do tajů animace. Po rozvodu se svým manželem odchází Hermína Týrlová do Zlína, kde se filmová tvorba rozvíjí a dostává svou první šanci na vlastní loutkový film. Ten dokončuje v roce 1944 a jmenuje se Ferda Mravenec.
Čtěte také
Její další pohádka z roku 1947 byla Vzpoura hraček, protiválečně laděný příběh, ve kterém skombinovala loutku s živým hercem. Na festivalu v Benátkách získal tento film cenu za nejlepší snímek pro děti a na festivalu v Bruselu cenu za nejlepší loutkový film. Hermína Týrlová tak vstoupila mezi mezinárodně uznávané osobnosti světové animace a stala se jednou z klíčových osobností zlínského studia.
Zásadním byl v její tvorbě film Uzel na kapesníku z roku 1958, ve kterém rozpohybovala textilie. Uzel na kapesníku znamenal v profesním životě Hermíny Týrlové určitý zlom, protože odteď začala používat ve svých filmech různé materiály jako například vlnu, korálky či dokonce i pečivo.
Koncem 70. let 20. století se Hermína Týrlová vrací k hrdinům výtvarníka a spisovatele Ondřeje Sekory, k Ferdovi mravencovi a Brouku pytlíkovi. Za svůj život stihla natočit celkem 58 animovaných filmů pro děti. Poslední film Pohádka na šňůře natočila ve svých 85 letech. Pro svá díla si Hermína Týrlová sama volila náměty, psala scénáře a mnohdy i vyráběla rekvizity. Její filmy byly oceněny na nejvýznamnějších mezinárodních festivalech. Zemřela 3. května 1993 ve svých 93 letech Zlíně.
Další osudy a příběhy zlínských rodáků a osobností naleznete ZDE.
Související
-
Netušil jsem, že se mi ateliéry ve Zlíně stanou osudné, řekl jejich nejstarší pamětník Karel Huťečka
Hostem Apetýtu byl nejstarší pamětník filmových ateliérů ve Zlíně. Narodil se před 92 lety na Kudlově nedaleko filmových studií a to místo se mu stalo osudným.
-
Janu Antonínu Baťovi byl po víc jak 70 letech vrácen čestný doktorát
Jan Antonín Baťa získal čestný doktorát 15. prosince 1937 na tehdejší Vysoké škole technické Dra Edvarda Beneše, což je dnešní Vysoké učení technické v Brně.
-
Pavel Stodůlka: Docent Karel Kuběna se vždy snažil, aby se u něj pacient cítil vítaným a očekávaným
Karel Kuběna během 70. a 80. let ve Zlíně z malého očního oddělení okresní nemocnice vybudoval centrum očního lékařství tehdejšího Československa.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
