Hvězdárna v pražských Ďáblicích stojí už 60 let. Vznikla ze zbytků prvního paneláku
Pražská Ďáblická hvězdárna stojí na skalnatém výběžku kopce Ládví, v nadmořské výšce 325 metrů. Stavět ji začali v 50. letech 20. století členové tamního astronomického kroužku. K budování použili i 40 kusů panelů, které zbyly po stavbě nedaleko stojícího prvního pražského panelového domu.
Kostry obou kopulí hvězdárny ručně vyrobili šikovní řemeslníci dole v obci. Tahače vyvezly kopule na kopec a autojeřáb je usadil na jejich místa.
První část hvězdárny začala fungovat 3. listopadu 1956. Součástí budovy byla kopule o průměru více než 5 metrů, přednáškový sál, fotokomora a knihovna. Do tří let přibyla kancelář, západní kopule a prosklená spojovací chodba. V roce 1970 byla pár metrů od hlavní budovy postavena třetí kopule.
V roce 1968 se hvězdárna Ďáblice stala součástí Štefánikovy hvězdárny na Petříně a v roce 1979 se obě hvězdárny sloučily s planetáriem ve Stromovce.
Úplnou novinkou ďáblické hvězdárny je systém bezbariérového astronomického pozorování, díky čemuž umožňuje jako jedna z mála na světě přímé astronomické pozorování velkým dalekohledem i lidem s handicapem.
„Plošina dopraví vozíčkáře až k dalekohledu a díky vylepšeným prvkům původního dalekohledu umožní pozorování oblohy i z invalidního vozíku bez nutnosti pohybu,“ vysvětluje Jan Šifner, zástupce ředitele Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
Hvězdárna nabízí denní i noční astronomické pozorování pro veřejnost, astronomické, cestopisné a kosmonautické přednášky, individuální a také odborné astronomické pozorování, programy pro školy nebo stálou astronomickou výstavu. Pro žáky prvního stupně ZŠ tu funguje astronomický kroužek.
V těsném sousedství hvězdárny se nachází místo takzvaného dalekého rozhledu, vybavené směrovou růžicí a malým dalekohledem. Při dobré viditelnosti je odsud možné vidět dokonce i pohraniční hory: Krušné, Jizerské a Krkonoše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Fiala k Tulejovi: Je důležité, aby do jmenování vyjasnil pochybnosti kolem své publikační činnosti
-
Kdo může za smrt 11 dětí? ‚Šlo o naváděnou munici, tu Palestinci nemají,‘ shodují se experti
-
Marketingové zápasy v bahně, popisuje Hejlová úpravu volebního sloganu ANO
-
Česko bylo cílem kybernetických útoků, provedení odpovídá skupině spojované s ruskou tajnou službou