Imed Alibi & Khalil EPI: Něco jako společná arabská hudba je mýtus

Tuniská elektronická scéna je stejně dobrá jako každá jiná a na vyhlášených pouštních festivalech vám techno  nekompromisně vpálí do hlavy jako jinde ve světě. Potíž nastane, když v něm začnete hledat cokoliv specificky tuniského, protože něco takového až donedávna hédonismem opojení producenti při pohledu na tančící davy neřešili a zahraniční návštěvníci posedlí Orientem už vůbec ne.

Proto čas všechno změnit a dát prostor producentům z elektro undergroundu, rytmicky čerpajících z tuniských obřadů stambeli a banga nebo oblíbené berberské tradiční hudby mezwed, ponejvíc prostořekých písních roztančených mečivým zvukem dud mizwad. Ujali se toho multidisciplinární kolektiv Arabstazy, label Shouka a Imed Alibi, pověřený nedávno vedením vlivného mezinárodního Carthage International Festivalu, kterému v kulisách starobylého tuniského města postupně vtiskl moderní dramaturgii.

Motto labelu Shouka – hudba třetího světa & kulturní znovupřivlastnění – má ironické i manifestační vyznění. A pokud vás přiměje důkladněji prozkoumat katalog, dostane se vám nejen ponětí o experimentální tuniské elektronické scéně, ale i o snaze už jednou provždy skoncovat se stereotypním západním fantazírováním o kulturní homogenitě arabského světa. „Hudba z těchto zemí je tak odlišná, že je mezi nimi těžké najít  spojení a přesvědčení, že mezi Maghrebem a Blízkým východem snad ani neexistují rozdíly, považuji za nebezpečně zjednodušující. Něco jako společná arabská hudba je mýtus,“ tvrdí vůdce Arabstazy a šéf labelu Amine Metani.

A přitakává mu Imed Alibi, z vystoupení na Colours of Ostrava dobře známý perkusista, bez něhož se v minulosti neobešel Rachid Taha nebo skupiny Les Boukakes a Watcha Clan a už vůbec ne tuniská hvězdná zpěvačka Emel Mathlouthi. Zatímco na předchozím albu Safar se Imed rockově a soundtrackově rozmáchl, novinku Frigya, což je starobylý berberský název pro Afriku, vystavěl pouze a jenom z extatických polyrytmů stambeli a mezwedu.

Pro mladého elektroproducenta Khalila Hentatiho, člena Arabstazy, zcela nová zkušenost a obzvlášť, když si s Alibim ke všemu vymysleli koncept postavený na souběhu tradičních perkusí s elektronikou a tepem legendárního bicího syntezátoru Roland TR-808. Do rytmické masy pak vložili samply zpěváků z archivních nahrávek, mečení dud mizwadi, rákosové flétny a se syntezátory vše nakonec úhledně zabalili do blízkovýchodních melodií. Jen ve skladbě Ghajar se neobešli bez fascinujících houslí Alibiho dlouholetého parťáka  Zieda Zouariho.

Na jedno nesmíme zapomenout: výsledný mix alba Frigya je dílem revolučního tuniského producenta Sofyanna Ben Youssefa, ve světě známého pod jménem Ammar 808.